Archiv blogu - Tunis

vložil ajs dne So 20. května 2023, 16:11:40 mapa?

Už jsme doma :)

zahradní pohodička

Všechno dobře dopadlo a ráno jsem byl zdravej jako rybička :) Nad ránem (3:30) nám z La Guelette jede lodička na Sicílii. Plány už veliké nemáme, jen se chceme trochu projít po Carthagu, které je na stejné tramvajové lince jako přístav, jen o pár zastávek dál. Známou cestou dojedeme do Tunisu, kde dalším snad ještě bláznivějším tržištěm plným bot a oblečení přejdeme na stanici metra a přejedem do Carthaga. Řikáme si, že muzeum na kopci by mohl být dobrý začátek. Výhled sice pěkný, ale muzeum je pro rekonstrukci na několik let zavřené, tak si projdeme aspoň nádvoří a popojdeme k amfiteátru. Podívaná je to zajímavá, ale porovnávat to s Dougou moc nejde (natož s výletem na kokořín) tady jsou spíš takové izolované kousky mezi dálnicema a tam bylo celé město pohromadě, takže si člověk mnohem snáz a realističtějí dokázal představit jak tam vlastně žili a jak to vypadalo dřív.
Šíma pořád kampaňuje za to, abychom vyzkoušeli nějakou rybu a tak se přesuneme do Goulette a vyzkoušíme restauraci slušně naplněnou místníma. Já si dám předkrm a salát a Veru se Šímou rybu, kterou si předtim vyberou z hromady ledu. Trochu jsme na trní kolik to nakonec bude stát, ale cena je nakonec velice mírumilovná. Na rozloučenou si ještě k moři jdeme dát čaj, kterej stojí 10x tolik než obvykle a dokonce na stmívající se návsi najdeme další lunapark, tak si Šíma zaskáče na nafukovací lezecké věži a projede se pár elektrickýma autíčkama zatímco Veru vybírá v hrabárně šatičky.
Cesta do přístavu už je krátká, přechod hranic bez zádrhelů a loď dokonce na místě čeká už asi v 10 večer, takže nemusíme čekat na chodníku. Je tentokrát o trochu plnější než cestou sem, ale rozhodně neni narvaná. Sbohem Afriko!
Domu už nás žádné drama nečekalo. Dva dny co jsme měli v Palermu lilo tak, že jsme skoro nevylezli ven a v Itálii z toho jsou slušné povodně. Vlak dojel na čas a hladce do Říma, kde jsme prošli pár dětskejch hřišťat a z venku se koukli přes dav lidí na Koloseum. Další spoj do Benátek také tak. Hlavnímu centru už jsme se vyhnuli a užili si malé uličky bez aut. Italská kuchyně nám připadla o několik řádů chutnější než Tuniská, tak si ještě užíváme pizzu, těstoviny a zmrzlinu, než nás další noční vlak zaveze do Vídně a odtud už je to přes Bratislavu a Půchov domu co by kamenem dohodil :)
Nezmokli jsme už jsme tu, je tu překrásné jaro. Všechno zelené, šťavnaté, kvetoucí. Teplota ideální. Úžasné jaro....

vložil Ajs dne So 13. května 2023, 08:45:30 mapa?

Tuniská podsada

Šmoulí domky

Ráno jsme si přivstali a popošli zpátky k pramenům, kde tentokrát bylo krásné prázdno. Až po chvilce přišel jogín a s kusem hadice, trubkou a dalším odpadem se snažil v pramení čehosi dosáhnout. Vůbec jsme nechápali co, ale byl obdivuhodné trpělivý a bylo napínavé sledovat jestli se mu to povede než odjezdem autobusem. Nepovedlo ;)
Máme už jen pár dní do odjezdu a chtěli jsme se ještě kouknout do jednoho národního parku (boukornine), do Tunisu a k moři ;) po cestě máme jakési skautské kempování středisko, které je u moře a jezdí z něj metro všude kam chcem, tak se ho rozhodném prozkoumat.
Je to krásná betonová šmoulí vesnice v působivém lese hned u písečné pláže. Betonové oblé podsady jsou rozházené všude kolem, spousta různých domečků, nikde ale ani živáčka. Veru se vypraví s děckama k moři a já čekám jestli někdo nedojde. Nejdřív mě najdou údržbáři a ty potom přivedou překvapeného ředitele. Ptám se na kemp a on mě hned zavede k jednomu šmoulímu domku a začne uklízet přenášet madrace, pořád se usmívá a je viditelně rád že někdo přijel ;)
V noci má pršet a cena je nakonec stejná jako za spaní pod širákem k jiných kempech (cca 200 Kč za všechny) ;) tak se tu zabydlíme až do soboty, dne našeho odjezdu. Dokonce proti očekávání teče v umývárně i voda a je tam slušný záchod a studená sprcha. Píseček na pláži kluci úplně milujou. Ideální základna ;) Večer uvaříme na dřívkáči na eukalyptového dřevě čínskou polívku a za chvíli posloucháme bubnování deště na beton.
Ráno se sice vzbudím s chřipkou a horečku, ale není to až tak hrozně tak vyrážíme do toho národního parku na prvním kopci nad městečkem hammam-lif by mělo být ecomuseum se zdejší faunou a flórou. Leje jako z konve, tak se cestou na vlak lehce osvěžíme a po pár stanicích slušným povrchovým metrem už ťapeme do kopce. Hned u vstupu do parku nás přivítá rodinka divokejch prasat s hromadou roztomilejch selátek. Pak už se nám lepší výhledy a nakonec dojdeme k zavřenému plotu, v nedaleké hospodě u parkoviště pán tvrdí že je otevřeno, ale zjevně není ;) vylezeme aspoň na kopeček nad museum a pokocháme se Tuniským zálivem. Je vcelku dusno potom dešti a mě je při té horečce chvilku zima chvilku se koupu v potu, tak dole sedneme pod první strom do čajovny a k čaji si dáme prima sandvich. Ty fastfoody tu mají opravdu vymakaný. V cele zemi téměř stejné, tortila, bageta nebo langoš a do toho něco pálivého, salát, olivy, hranolky a někde vejce. Je to jídlo pro 1,5 člověka a cena cca 30 Kč.
V Tunisu nás čeká nekonečná řada provizorních stánků a stolů na ulici plných nejrůznějších hadru. Prodávající jsou Súdánci nakupující Tunisané hrabou a hrabou jako divý ;) Jak se blížíme k medíně mění se stánky v čínské plastové pozlacené ptákoviny. Jsou toho stovky metrů. Medina je rozlehlá a některé sekce krásně voňavé kořením a některé plně suvenýrů. Ochutnáme méně dobrý čaj za více peněz a deme zpátky na metro do šmoulího tábora. Zdála se mi medina v Sousse trochu pohlednější a sympatičtější, ale možná je to tím, že sem doma naměřil 39,5C ;) Jdu se potit.

vložil Ajs dne Čt 11. května 2023, 10:27:51 mapa?

Vařící prameny

Veru v lázních

Ráno po tradiční tuniské snídani ( croissant a čaj ) nás vlak zaveze do Nabeul, kde máme v plánu mořskou rekreaci ;) Čekáme déšť, tak projdeme městečkem do kempu a doufáme v nějakou stříšku. Je tu krásně, ohromné borovice, pod nima kvetoucí a vonící různobarevné keře. Recepce jak na zámku, kde nakonec prosedíme většinu upršeného dne. Stríška ale žádná. Večer déšť naštěstí přejde a tak máme pod tujemi nakonec úplně klidnou noc. Moc počasí na válení se na pláži to ale úplně neni ;) a ani kemp pro nás nemá žádnou úplně moc přidanou hodnotu. Tak se projdeme po pláži na průlezky a zase zpátky a přesuneme se vláčkem zase pod náš starý dobrý strom do Bir bou Rekba.
Odtud je to na pár skoků autobusíkama přes grombalii do solimán kde je krásný trh a jede odtud autobus až do korbousu, kde by měli být horké prameny, které stékají rovnou do moře. Městečko je podle mapy hodně lázeňský a naštěstí se s námi v autobuse dá do řeči starší pán který vystupuje o zastávku dřív kde jsou prameny volné. Lidí vcelku dost naháněčů do hospod, ale ještě víc a prameny tak horké (59C), že se v nich nedá udržet ani ruka natož noha ;) Musí se tedy opravdu do moře, kde vás každou chvíli vlna námětem na skálu takže je to opravdu odpracovaný lázeňský zážitek.
Podél moře dojdeme do Korbousu. Je dost opuštěný ale nad ním je pod olivovníkem a skálou nádherná placička na spaní. Před spaním si ještě vylezeme na kopec nad městečko s parádním výhledem, takže se nám spí luxusně.

vložil Ajs dne Út 9. května 2023, 16:02:30 mapa?

Súk v Sousse

Šíma nakupuje flipflopy

Dopoledne jsme ještě strávili na pláži, Veru oslovila banda tunisanek s dětma a přibrali ji na piknik, takže vyzkoušíme i domácí Fast food ;) Jsou to samé ženské a trochu znejistí když se přidám, tak radši zkoumám okolí. Těžko se nám zjišťuje jak to tu vlastně chodí v tom společném soužití. Na veřejnosti skoro vidět není. Holky piknikujpou a chlapy posedávají v čajovnách u šíši ;)
Cestou na tramvajku už začíná trh, tak si Šima koupí surfařský flipflopy. A na trhu (súk) v Sousské medíně se v nich učí chodit ;) Tentokrát je mnohem víc stánečků otevřeno a procházka je úžasná, dokud se nedostaneme na centrální uličku, která je plná zlata a suvenýrů, asi to tak bude brzo celé.
Na vlak na sever už trochu klušem a nakonec kvůli zpoždění hodinu sedíme na nástupišti. Krásný stromy, lavičky, všude kolem malebné bíle stěny a modré dveře a okna. Dveře tu mají vůbec úplně překrásné ;)
Našlapáno je ve vlaku tentokrát ještě víc než cestou sem a tak stojíme na chodbičce s ostatníma. Dveře jsou dokořán, několik cigaret zapálených kolem. Nakonec se nás ujme jeden chlapík - nad dveřma propojí několik drátu, dveře se zavřou a ostatní poprosí ať nekouří a ukazuje na Dáňu. Vcelku to funguje, nakonec se to naučí i Šimon, takže když vidí někoho jak si chystá zapálit, tak mu to rozmlouvá, většinou úspěšně. Nakonec chlapík i Veru někam usadí ve vagóně.
Na večer vystupujeme v Bir Bouregba a chceme jet dalším vlakem do Nabeul do kempu k moři, ale nakonec najdu krásnou voňavou travičku na opuštěné zahradě s citronovníkama, tak ještě v kafé koukneme s místními na fotbal - radost po vítězství je ohromná - a jdeme na zahradu. Po několika dnech v poušti je ta travička a vůně omamná;)

vložil Ajs dne Po 8. května 2023, 13:05:17 mapa?

Plážový resort

Zapad slunce u Monastiru

Do vlaku jsme se nakonec po dramatickém nástupu dostali a nikdo nás neušlapal ;) Shodou okolností jsme trefili nejhorší vagón, kam se zpočátku nikomu nechtělo a několik lidí nám pomohlo, takže jsme i seděli na jedné hromadě s bagáží v pořádně vybydleném vlaku. Vcelku horko, nic moc vidět ven a samozřejmě se tu kouří. Všichni sme hned usnuli ;)
Zpoždění jen asi půl hodiny a brzo ráno jsme v Sousse. Do Monastiru jede nakonec tramvaj několikrát denně, takže stihneme omrknout i pláž a konečně krásné staré město (Medinu) i s trhem. Většina sice dopoledne zavřená, ale čajovna funguje a kolem stánečky s veteší taky.
Monastir nám poradil moc sympatické beduin na trhu v Douz, že to není až tak turistické a že se nám tam bude líbit moře. Je to nakonec zatím asi nejturističtější co sme byli. I obchodníci, do teď byli vcelku umírněný, ale tady nás lákaj do krámů už vcelku nepříjemně. Veliké hotely všude kolem pláže, turisti jezdí po ulicích ve zlatých kočárech.
Přečkáváme největší horko před školou v bývalé pevnosti, Šíma celou dobu spí a vůbec nereaguje :( Nakonec ho dáme do šedivého kočáru a vydáváme se na pláž. Cestou se dáme do řeči s chlapíkem, kterej hned že čechum se musí pomáhat a že to nejsou žádný kapitalisti a tak že nám ukáže super levnej hotel. Musíme ale hned s ním nebo hotel zavře protože se sem nahrnou turisti. Na recepci chvilku s paní vykládá, pak povídá 90, potom 70. My vcelku zmateně váháme, kempování na pláži se nám v tomhle resortu moc nepozdává, odjet už jinam moc nejde a do toho Šíma jaksi polomrtvý. Chlapík ucítí příležitost a tlačí na pilu. Přece nebudete s bambinem spát na pláži? Za 70 budete mít i jídlo. Večer i ráno a zítra oběd. To už se dostáváme na cenu kempu. Tak se necháme ukecat na náš první hotel ;) Chlapík pak ještě vybalí že mu mám dát dvacku za to že nám pomohl. Že má doma tři děti a pro nás to nic není... Nakonec jako uplnej zelenáč po chabém odporu mu 10 D dám. A on hned zmizí.
Jak se dáme s paní do řeči, zjistíme, že jídlo samozřejmě žádné v ceně není a 70 je uplně normální cena, takže sme návnadu sežrali i s navijákem ;) No aspoň se pořádně vyspíme. Po výletu na poloostrov na západ slunce s brambůrkama a prvním pivem tady už zvládnem jen uvařit polívku a usnout jak když nás do vody hodí.

vložil Ajs dne So 6. května 2023, 09:27:30 mapa?

V lunaparku u moře

Zapad slunce u Monastiru

Ranní vstávání a pochod městečkem proběhl hladce a dokonce i autobus jel přibližně v 6:45 tak jak jsme měli informaci. Za pár hodin už jsme tak byli v Gabesi na mořském pobřeží. Chvilku jsme zvažovali jestli se nevydat na djerbu což je tady nejznámější plážová destinace, ale právě proto, že se všude píše, že je tak strašně celosvětově známá a úžasná, tak se nám tam moc nechce. Jedni francouzi co jsem do pouště jezdí už skoro 10 let říkali, že to jenom placka a hotel, hotel, hotel. Rozhodli jsme se teda že ji vynecháme a zamíříme zpátky na sever.
Chceme vyzkoušet noční vlak který z Gabese jede o půlnoci, tak aby byl v 7 ráno v hlavním městě a tím se popovézt na sever do Sousse. Máme teda celý den čas. Projdeme městečkem na pláž, jdeme podél pobřeží, hledáme nějaký kousíček stínu a narazíme na otevřenou bránu a za ní monumentální opuštěné dětské hřiště. Vypadá jako by patřilo k nějakému hotelu. Brána je ale dokořán tak si říkáme, že si Šíma může chvilku zablbnout dokud nás někdo nepošle pryč. Když se objeví první zaměstnanci uklízet a směji se na nás, tak si říkáme dobré. Pak dokonce Šímovi nafouknou skákací hrad a velikou nafukovací klouzačku. To už si říkáme hodně dobré. Pak zajdeme na druhý konec do kavárny na záchod a zjistíme že je to zábavní lunapark, kde se za každou atrakci platí ;))) Po složité domluvě za pomocí google translatoru, ale nakonec zjistíme podmínky a Šíma si může i zajezdit na parádních lodičkách. Máme taky úschovnu na batohy a můžeme jít prozkoumat pláž. Dokonce i wifinu a zavírají až v 10:00 což se vcelku hodí vzhledem k tomu že nám vlak jede až po půlnoci ;)
Už za tmy procházíme městečkem zpátky. Ochutnáme pizzu k večeři a dorazíme na nádraží, kde už pár lidí pospává. Jak se blíží půlnoc lidí se řadí do jakési fronty k zavřeným dveřím na peron. Vlak tu začíná tak třeba nás tam pustí dřív. Od 23:15 tak stojíme v houstnoucí frontě s batohama a kočárkem. Ptáme se kluků kolem jak to funguje a že prej jestli známe MMA fight ;) Nervozita stoupá, lidí buší na dveře ať je otevřou 00:15 už jsme hlava na hlavě...

vložil Ajs dne Pá 5. května 2023, 19:54:25 mapa?

Na kraji pouště

Duna

V noci se sice přidal pořádný průjem, ale celkově se stav lehce zlepšil. Měli jsme teda prima odpočinkový den sledovali jeepy jak přijíždí a zas odjíždějí do pouště, občas zaběhli do města na trh koupit trochu zeleniny či bagetu a pro změnu jsme si uvařili těstovinový salát.
Další den už byl Šíma úplně v pohodě a taky jsme mezitím zjistili že ve čtvrtek je velký zvířecí trh, takže jsme vyrazili do města. Skoro všechny uličky napěchovaný nějakýma stánečky něco sekáčové oblečení a boty v podstatě stejné jako se dá u nás koupit na různých hrabárnách, parádní zeleninka, ovce, kozy, slepice, dětské hračky, nářadí, koření, cokoliv si vzpomenete takový blešák na Kolbence akorát v prostředí celého starého města. Ještě že nemáme ty batohy nafukovací tak toho zrovna moc kupovat nemůžeme.
Po odpolední siestě jsme se vypravili na kraj pouště podívat se na první dunu. Že to bude trochu turistické jsme čekali, ale že tak strašně moc že tam stojí stáda velbloudů a autobusy tam vysypou hromadu turistů ty projdou stánkem se suvenýry, sednou na velblouda, hodinu jedou 500m do pouště, tam se otočí jedou zpátky, koupí si fotku sednou do autobusu a jedou zas domů to mě trochu překvapilo.
Velbloud je teda majestátní zvíře, muselo to být krásné, když to ještě nebyl cirkus. Písečná duna hned na kraji byla pro všechny veliký zážitek píseček jemňoučký, že teče jako voda a sluníčko zapadající do pouště pohled přímo okouzlující;) Zpátky ve městě jsme ochutnali první tuniský kuskus. Kupodivu byl pálivý ;) jako uplně všechno jídlo tady kromě hranolek.
Tady už se s pouští rozloučíme a zítra ráno bychom brzkým autobusem chtěli dojet k moři a už se pomalu obracet na sever.

vložil Ajs dne St 3. května 2023, 18:33:45 mapa?

Douz

Spaní v písku

Už druhý den to vypadá že by mohlo skoro i pršet a odpoledne jsme se toho i dočkali. Sice žádný zásadní tropický slejvák, ale zchlazení velice milé. Nastěhovali jsme se na terasu restaurace a pan majitel nám i na noc nabídl spaní v horním patře otevřeném, ale pod střechou. Měli jsme informaci (bohužel jen z jednoho zdroje), že by dokonce do Tozeur mohl jet i velký autobus a to v 6 ráno. Zajímavé jak to tu funguje podobně jak v Asii, že když se někoho na něco zeptáte a on neví tak si prostě něco vymyslí. Pokud teda sháníte nějakou informaci je třeba se zeptat strašně moc lidí a pak doufat, že to co řekne nejvíc lidí by asi tak přibližně mohla být pravda.
V 6:00 ráno jelo několik dodávek, a většina lidí kolem najednou tvrdila, že autobus jede až v 8:00 takže za naše ranní vstávání potmě jsme měli čas aspoň na cizrnovou snídani při východu slunce ;) Autobus nakonec opravdu jel a z Tozeuru hned i dodávka přes solnou pláň až do Douz na samé hranici saharské pouště. V mapě jsme měli nakreslený kemp kousek od centra a tak jsme se do něj vypravili zjišťovat cenu a byla nakonec ještě příznivější než nahoře v Tamerze.
Vybrali jsme si místo pod palmovou střechou v písku v prázdném kempu a zjistili že tentokrát má horečku Šíma a ještě si stěžuje na bolení hlavy takže sem s ním a Harry Potterem zalehl. Veru s Dáňou mezitím stihla zabloudit ve městě a dojít se podívat na kraj pouště. Do večera už měl skoro 40 a téměř ani neodpovídal na otázky, tak jsme využili nabídky paní majitelky kempu, že má známého doktora, který se na něj zajde podívat. Museli jsme k tomu oprášit ruštinu, protože přijel Rus, ale dostali jsme čtyři různé medikamenty a po chvilce váhání nasadili antibiotika.

vložil Ajs dne Po 1. května 2023, 15:06:44 mapa?

Vodopád

Šíma na motorce

Repelent fungoval asi dvě hodiny a pak to bylo snad ještě horší než včera i kluci už se dokonce obraceli a škrábali. Pobalili jsme teda věci a vyrazili na luage(minibusík) do Tamerzy, která by měla být v horách s vodopádem ke koupání a ještě snad bys trochu lepší teplotou. Už do autobusáku nám volal majitel místní kavárny a nabízel nám bydlení nebo oběd. Na místě jsme se s ním nakonec domluvili že nás nechal kempovat na terásce za hotelem s výhledem na vodopád a za velice rozumné peníze. Koupačka úplně úžasná, vody tak akorát aby si to užili i kluci. Až na to že kaňonem občas projede kolona džípů tak úplně romantické místečko.
Po siestě jsme se korytem potoka vypravili k druhému většímu a slavnějšímu vodopádu. Po cestě jsme potkali piknikujících rodinku a nad hlavou se nám honily mraky s větrem, že jsme si říkali jestli snad i nezaprší. Místní říkají, že možná a že naposled pršelo tak před rokem. Pod datlovýma palmama se kupodivu válí datle a i když jsou trochu vysušené a tvrdší tak za mě výborné křížaly ;) u vodopádu už bylo vcelku pozdě a tak jsem si říkal jestli nezkusíme stopnout odvoz zpátky do vesnice. Dva kluci od stánků se suvenýry vypadali, že jdou naším směrem tak jsem se jich zeptal a oni že jasně. Nakonec se, ale ukázalo, že jdou pěšky tak nám aspoň dělali potokem průvodce a mohli jsme od nich leccos vyzvědět. Myslím že je to poprvé v životě co jsem stopnul chodce ;))
Po večerním čajíku v kavárně, která měla dokonce dětské hřiště pro kluky. Jsme zahradě s pávy napnuti uléhali pod kvetoucí granátové jablíčko.
Noc tak parádní že jsme se rozhodli zůstat ještě jeden den. Tam kde včera bylo prázdné parkoviště dnes dokonce krásný trh s čerstvou zeleninou spoustu veselých lidí. Všichni jsou tady z kluků úplně nadšený a tak po snídáme pod stromem pán co se vrátil z trhu splní šímovi sen a sveze ho na motorce.
Posilnění bagetou se tak vypravujeme na průzkum staré Tamerzy. Původní vesnička, ze které zbyly už jenom zdi a občas palmový strop, je v podstatě v korytu potoka obklopená palmama. Cesta zpátky už je o poznání teplejší, ale s představou vodopádů v hlavě a pár čajema po cestě je to hračka ;)

vložil Ajs dne Ne 30. dubna 2023, 14:52:56 mapa?

I rajská zahrada má své mouchy

Před cajovnou

Ráno se ukázalo že i ráj má své mouchy a dokonce ne jen jednu, ale asi tak tisíc - minimálně pro kluky. Jsou v obličeji tak flekatí, že by je člověk skoro nepoznal. Dorazil zahradník Ahmed a důmyslným systémem přepouštění vody z jedné skruže do druhé začal různé části zahrady zaplavovat vodou. To vcelku vysvětlilo to štípáníště ;) Šíma mu u toho asistoval a tak se u toho parádně ochladil a umyl.
Na dopoledne jsme vyrazili do města, kde se mi dokonce povedlo pořídit sekáčové kraťásky abych nahradil moje roztrhané a Veru jsi koupila jedny lehounké šatičky. Ochutnali jsme pár čajíků a prozkoumali ze zvědavosti Carrefour.
Zdá se že ani místní tady kohoutkovou vodu nepijou a vcelku často nám dávají nějakou balenou, která se za pětikorunu prodává na každém rohu. Se slzou v oku jsme teda přešli na jejich režim a denně vyprodukujeme tolik plastového odpadu kolik doma za několik měsíců :( Než jsme se nadáli bylo poledne, stín skoro žádný. Utíkali jsme se s melounem schovat do stínu datlových palem. Ahmed nám nakonec poradil ať si lehneme pod moruši z které nám zralé dobroty padali přímo do pusy ;) Večer jsme ještě vyrazili na čaji a pokec do města. Tady v turistické zóně už občas funguje i angličtina, ale častěji skoro němčina a kdybychom byli bývali uměli francouzsky byla by to asi úplná paráda.
Moskytiéru jsme sice nesehnali, ale zkusíme aspoň zdejší repelent.

vložil Ajs dne So 29. dubna 2023, 07:57:23 mapa?

V oáze

Spaní pod palmami

Po ránu se hlídači trochu divili kde jsme se vzali, ale nechali nás projít k vodě a potom i celýma ruinama až k východu směr nová Dougga. Krapet jsme si pospali a tak už jsme pochod po silnici měli za slušného sluníčka a dávali si předsevzetí že příště budeme vstávat dřív.
U hlavní silnice jsme v krásné rodinné pekárničce dostali dvě placky na cestu a za chviličku už seděli v Maršrutce směrem na jih. Řidič nám hned domluvil další. Takže jsme za chvilku byli ve velikém Kefu a odtud našli dokonce dodávku do Kalát Senam přímo pod Jugurthovu horou. Tady jsme si dali k obědu pár mističek se salátem olivami a chlebem, dokonce vybrali peníze z bankomatu pro jistotu a trochu odpočívali přes největší horko ve stínu. U toho se nás jeden klučík trochu šibalskýma očima snažil strašně moc přesvědčit ať jdeme spát k nim domů a přesvědčoval nás tak strašně moc, že jsme s ním moc nechtěli, ale nebylo vůbec snadné se ho nějak zbavit vždycky se zase znova vrátil. Tak jsme pak oslovili jednu paní, která si vykládala s Daníkem jestli by o něčem nevěděla a ona nás zavedla na odpočinek do krámu s koberci který šla otevřít.
Za chvilku se k ní přidala kamarádka a nabídla nám pomocí translatoru ať jdeme k ní domů než ta první bude hotová v obchodě. Trochu jsme si popovídali s babičkou dokonce se osprchovali a za chvilku přišli s tím, že pro nás mají odvoz až přímo pod horu, kde můžeme přespat a zítra ráno můžeme na vrchol.
Přijel pro nás sympaťák Slim v rozhrkané pickupu a vezl nás daleko daleko nahoru až úplně doprostřed pláně přímo pod horou, kde buduje malý kempík. Ukazoval nám parkoviště, spoustu stromů zasazených, který zalévá a dvě malé boudičky že můžeme spát v libovolné z nich. Dokonce chystá i lanovku navrch a ze shora prý že budou paraglajdi přistávat u něj v kampu. Lanovky nahoru by asi byla škoda ale s ostatním mu držíme palce. Po domácí brokolicové polévce uvařené na dřívkáči plněném šlahouny od vína se za štěkotu psů usíná jako v pohádce.
Čekali jsme kupodivu horko a tak jsme vyrazili těsně po páté s tím že to nahoru budou asi dvě hodiny ale nakonec jsme tam byli za půl hodiny. Výhledy po cestě okouzlující na vycházející slunce i vyprahlou krajinu kolem a nahoře dokonce domek, zdi a díry ve skále uzpůsobený k bydlení pro lidi i pro zvířata.
Po snídani s výhledem jsme byli dole za chvilku. Slim nás zase naložil do pickupu tentokrát mě se Šímou konečně na korbu a frčeli jsme do Kalaat Senam na autobusik do civilizace.
Nakonec ale dřív než autobusík přijela policie a že tady nemůžeme jen tak čekat a že musíme s nimi na stanici. Tam po všelijakém dohadování o tom jestli si máme zaplatit soukromé taxi nebo nemáme nám nakonec daly auto s řidičem, který nás zavezl až do Tajerouine. Tady jsme se na chvilku zvládli pozdravit s Anouarem u kterého jsme bydleli v Gaafour, ale hned nás policie zase naložila a převezla na stanici čekat na dodávku že prý nemůžeme do Kasserine, ale musíme až dolů do Gafsy. Stejně jsme tam chtěli pokračovat tak to vlastně bylo prima. Jen jsme doufali, že se svezeme konečně velkým autobusem, který by měl být levnější akorát jede jenom jeden za den a ne jako tyhle dodávky, který jezdí kdykoliv, ale stojí víc peněz.
Další cíl byla Oáza Tamerza, ale v Gafse nám další policejní panáček řekl, že tam nic nejede a že musíme až do Tozeuru. Tam jsme nějak chtěli až později, ale nakonec nám nic moc jiného nezbylo. Když jsme byli u Anuara tak povídal, že tady má nějaké kamarády a že mu máme dát vědět až tu budeme, tak jsme se mu po cestě ozvali, jestli by nevěděl o zahradě k přespání a ve snu nás nenapadlo že zahrada k přespání bude palmovo-fíkovo-morušový soukromý parčík. ;) Až na ty miliony komárů úplně překrásný spinkání v písku pod palmou.
Předpověď na dnes hlásí 38 stupňů tak snad se neuvaříme.

vložil Ajs dne Čt 27. dubna 2023, 07:50:50 mapa?

Dougga

Cesta v Dougga

Ráno jsme dokonce zvládli parádní koupačku v moři, medúza ani jedna, pláž krásná a sluníčko tak akorát aby nepálilo ale hřálo. Cefalú se ukázalo jako moc pěkné městečko, takový český Svatý Jan pod skalou, akorát jsme tady zrovna trefili oslavy dne země, takže ulicemi skoro nešlo procházet.
Večer nás vláček bez zádrhelu zavezl do Palerma, kde jsme se vydali na pochod k přístavu. Ten se nakonec ukázal vcelku veliký, a tak než jsme došli k úplně poslední bráně, která asi byla ta správná, tak už Šimon sotva pletl nožičkama a usínal. Pan vrátný, když nás viděl, nám zavolal autobusík, který nás zavezl na check-in a potom na přístavní molo. Tam jsme nakonec čekali jen asi hodinku a kolem půlnoci už přijela ohromná loď, spustila rampu a my jsme se mohli vydat do naší kajuty.
Ohromná loď ale překvapivě téměř prázdná. Lidi pospávali všude po chodbách, po gaučích v restauraci. My jsme si doma říkali, že se nám po týdnu asi bude hodit sprcha, tak jsme přidali pár Euro a máme pokojíček luxusní i s okýnkem. Plavba žádný drama, a tak už těsně po obědě pochodujeme po tuniském pobřeží k celnici, kde se jim nezdálo že nemáme žádný hotel a že máme zpáteční loď až za 20 dní, ale nakonec nad tím nějak mávli rukou. Máme sebou jakéhosi starého průvodce, kde byla mapa Tunisu a tak jsme se podle ní a vyptávání kolemjdoucích snažili dojít k vlakovému nádraží, nemohli jsme se ale vůbec na mapě zorientovat a říkali jsme si, že to je asi tím, že je 20 let stará. Nakonec jsme došli k jakési vlakové zastávce a ptali jsme se, jestli je to jako hlavní nádraží. Po chvilce domlouvání jsme pochopili, že vůbec nejsme v Tunisu, ale že loď zastavila v la goulette. ;)) Což bylo naštěstí jen dvě zastávky takovým napěchovaným osobáčkem od Tunisu. Tam už jsme se na mapě našli a přejít k hlavnímu vlakovému nádraží nebylo daleko.
Konečně pořádný východ (nebo vlastně jih) všude samé malé stánečky co prodávají všechno možné - pár ošuntělých bot, pásky, samé bufety a občerstvení, ohřívané oříšky, květiny...
Řekli jsme si, že pojedeme na jih vnitrozemím a první zastávka bude stará Římská hodně zachovalá vesnice Dougha. Poslední vláček jel už za hodinu, tak jsme chvilku pobyli a posvačili na nádraží a už jsme jeli vyhlídkovou tříhodinovou jízdu zdejší krajinou. Vlak v podstatě stejný jako u nás, co jezdí arrivy, akorát hodně moc poničený. Šimon si hned našel nějakého kámoše, který mu na telefonu nechal hrát nějaké hry, takže si cestu vcelku užil ;)
Zmlsáni evropou nás vůbec nenapadlo, že tady bude stát megabajt 250kč a tudíž budem v podstatě bez internetu a nepodíváme se ani na mapu. Do toho Daník měl už od rána lehkou teplotu, která teď ve vlaku vystoupala do žhavých výšin, takže když jsme už úplně za tmy vystoupili v Gaafour a nevěděli ani kterým směrem je město, natož kam jít spát, bylo to už trošku napínavé. Vydali jsme se tedy do centra, jestli bysme někde nenašli nějakou wi-fi.
Hlavní třída úplně plná lidí, tak jsme si sedli do jedné hospůdky a dali si čaj - výborný mátovo-zeleno-sladký s nasypanými praženými buráky. Stáhli jsme mapu a trochu se vyptávali, kde by se tak dalo přespat, jestli třeba dole u řeky pod městem nebo někde na zahradě. Chvilku se spolu různě domlouvali, pak jeden klučík vypadal, že nás někam zavede a nakonec za námi přišel jiný pán s parádní angličtinou, který se zeptal, jestli by nám vadilo spát doma nebo jestli musíme určitě spát venku. Strašil nás vlkama, hyenama a prasatama a hned říkal že spaní doma bude zadarmo.
Nakonec se ukázalo,že nás pan bankéř vede k sobě domů, teda spíš do paláce, kde se nám postupně představovala celá rodina, dostali jsme prima večeři a hlavně zjistili strašně moc informací díky jeho parádní angličtině. Šímu jeho synové posadili k PlayStationu, kde vydržel celý naše povídání až do půlnoci ;))
Ráno se všichni rozešli do práce a do školy, ale večer ještě domluvili nějakého kámoše, který nás zaveze do Doughy, která by měla být asi 20 km. Po cestě trval na tom, že si musíme koupit tuniskou simku, ať mu případně můžeme zavolat, kdyby se nám něco stalo, tak už máme aspoň i trochu dat.
Dougga je úplně neuvěřitelná. Ohromnánská plocha, krásně zachovalé cesty, domečky, krásně popsaný, voda tady teče, pěkný záchody... Zakotvili jsme v centru pod fíkem a vyráželi na obchůzky a přitom i hledali nějaké místo, jestli by se tu náhodou nedalo přespat. Je tady dost kamer a hlídačů, dva hlavní vstupy co se zavírají, ale nakonec jsme našli zadní východ a kousek od něj opuštěný Minerva chrám, kde jsme s koněma a občas i ovečkami dočkali až krásného východu Slunce. Dneska se zkusíme posunout k Jugurtově hoře.

vložil Ajs dne Po 24. dubna 2023, 06:52:44 mapa?

Kráter 2002

Kráter 2002

Noc byla tentokrát ještě trochu svěžejší než minulá tak jsme se trochu obraceli, ale do 9:30 času dost na to aby nás sluníčko prohřálo. Pepi dojel na čas po cestě jsme přibrali muriel a orleána a vydali se nahoru do mraků. Dojeli jsme na parkoviště vyhrabané v lávovém poli z roku 2002 a vydali se nahoru ke kráteru z kterého ta láva vytékala. Cestou nahoru jsme minuli pár menších kráterů Šimon si moc užíval sníh který jsme občas přecházeli a také jsme dozvěděli strašně moc o tom jak vlastně ta sopka funguje a jak se to lávové pole chová, co jsou to sopečné bomby... Protože nejenže se Pepy podetnout narodil a 70 let na ní chodí tak ještě is mury a lítají všude možně po světě a fotí aktivní vulkány takže jsme nemohli mít odbornějšího průvodce.
2. Den jsme se chtěly přesunout někam k moři a trochu se umejt, ale hodila nám do toho vidle neděle. V neděli nejede totiž ani jeden autobus. celou cestu zpátky jsme to v autě hledali, ale nic jsme nenašli. Zajímavé jak oni jezdí všude autem tak vlastně o autobusech skoro nic nevěděli.
Tak jsme se nakonec rozloučili My jsme řádně ucpaný dali k večeři kousek chleba se sýrem a usnuli pod stále zeleným dubem cesmínolistým. Ráno jsme se sbalili že dojdeme k moři pěšky mělo to být asi 10 km pořád z kopce a když jsme skoro vycházeli Pepi napsal že nakonec jede k moři co si zařizovat a že nás za chvilku nabere. Měli jsme teda taxíka až na vlakovou stanici do Acireále a když se dozvěděl že jsme těch 10 km k moři chtěli dojít tak celou cestu kroutil hlavou. Jsou to automobilisté tělem i duší.
Nasedli jsme do vláčku do messiny teď jsme měli hodinu a půl na přestup směrem na Palermo a tak jsme se vydali přes koleje do industriální zóny aspoň se trochu podívat na moře a vcelku nás nepotěšili hromady a hromady medůz který se na nás ve vodě sápali. Hned se člověku vybaví australské jellyfish. Měli jsme stejně čas jen tak tak smočit nohy a pak ve vlaku vyhledat že by snad asi neměly být moc nebezpečný ale zkoušet jsme to zatím nezkoušely :)
Vláčkem jsme vyrazili směrem do Palerma. Na mapě jsme našli městečko Cefalu, dvě zastávky před palermem, kde jsme si říkali, že bychom našli někde spaní na jednu noc a druhý den to pak měl jenom kousek do Palerma na loď. První plán z mapy vypadal takový kopec na kraji města což se zdálo jako veliký park tak jsme si říkali že by se tam asi někde zašít dalo, ale už ve vlaku sem si všiml, že se tam vlastně platí vstupné a že to je prastará pevnost na skále nad městem, druhá varianta byla jít podél moře a doufat ;) nakonec se už při výstupu když nás lidi co nastupovali do vlaku málem ušlapali ukázalo že jsme vystoupili někde v českém Krumlově sicilském a že bude docela dost těžké se tady někde začít.
Nakonec s námi z vagonu ale vystoupila moc milá zachránkyně Péťa, že má někde domluvené ve městě ubytování a že ho obhlídne a dá nám vědět, jak to vypadá, kdy by to šlo a potřebovali jsme servisní zastávku. Jen jsme si stihli na dětském hřišti dát výbornou zmrzlinu a čerstvou pomerančovou šťávu a už nám psala ať přijdeme.
Po pravé italské těstovinovo rajčatové večeři s vínem jsme tak nakonec usínali v kuchyňce na zemi pod stolem v malilinkatém bytečku přímo uprostřed Starého Města. Poprvé od výjezdu z domu dokonce po sprše a protože tam byla i pračka taky s vypraným prádlem. Což bylo vzhledem k tomu že Dáňovy se dneska dvakrát nevešly bobky ve formě horčice do plínky úplný poklad od anděla Pěti ;) Dík moc.

vložil Ajs dne Pá 21. dubna 2023, 19:29:46 mapa?

Etna

Dubisko

Trajekt nejel ani hodinu a už jsme byli v messině, tam jsme zase ještě usnuli a probudili se v 7:30 v catánii. Zjistili jsme že na etnu se může jenom s průvodcem a ještě ta cesta která se nejčastěji používá znamena lanovku a pak po hřebeni speciální autobus a pak kousek pěšky na vrchol. To nás vcelku rychle odradilo. Našli jsme na mapě malé městečko těsně pod etnou jménem zafferana a zjistili že do něj autobus jede v 9. Stihli jsme teda akorát jeden čerstvý pomerančový džus na nádraží, koupit lístky a za chvilku už jsme se klikatými uzoučkými silničkami šinuli pod Etnou.
Parádní náměstíčko s Alejí stromů a po obou stranách hned pod ním zahrada s lavičkami a vodou a výhled na sopku která se občas schovávala do mraků a občas vykukovala. Plán byl po drobné aklimatizaci si dát oběd, nakoupit zásoby a vyrazit někam nahoru nad vesnicí přespat, odkud by se pak dalo jít na pár procházek po sopce. Udělali jsme ale školáckou chybu a to že jsme šli nakupovat jídlo o 1:30 když všechny obchody zavřeli a otevírali až o půl páté. Tak se pobyt na dětském hřišti trochu protáhl a nahoru jsme se s plnými batohy vody a jídla šinuli až navečer.
Cestou nahoru jsme potkali v protisměru dva autobusy plné turistů a tak jsme se trochu děsili co nahoře bude, ale nakonec tam bylo jenom pár aut modlících se u křížku a všechno kolem pár opuštěných domů. Stačilo popojít kousek proti proudu lávy a našli jsme parádní místo pod stromem na spaní. Konečně pod širákem.
Druhej den jsme schovali věci do trní vzali si jenom malý batůžek a chystali se vylézt na kopec nad námi jménem monte calanna. Cesta ubývala mile mělo být zataženo ale bylo jasno takže jsme měli sice výhledy ale pekli se na sluníčku. Jednou cesta zmizela v houští tak jsme museli trochu hledat alternativu takže než jsme se dostali pod horu už bylo zataženo a skoro mlha. Kluci už byli taky trochu u nošený a uťapaný, tak jsem s nimi počkal pod kopcem a Veru vyběhla posledních pár serpentin nahoru sama. Neviděla nic. Cestou dolů jsme u toho neprostupného houští potkali rodinku sicilana s francouzskou a se synem. Při svačině se s nimi dali do řeči a byli tak unešení našeho výletu bez auta že nám nabídli ať jdeme s nimi jejich auto a že nám po cestě ukážou parádně starý strom a potom nás zavezou zpátky k věcem. Dubisko bylo nakonec asi jeden z nejvíc okouzlujících stromů co jsem kdy viděl.
Vzali nás pak ještě na jeden tisíc let starý kaštan, k sobě domů na sušenky a víno a nakonec zavezli zpátky do našeho basecampu přesně v ideální čas na to si uvařit rajskou polévku s nudlema a uložit se ke spánku. Zítra nás o 9:30 vyzvednou a ukážou nám kus sopky tak jsme na to zvědavý ;)

vložil Ajs dne Čt 20. dubna 2023, 04:57:51 mapa?

Sicilie

Na trajektu na sicilii

Dokud jsme v Benátkách byli v jakési bezejmenné zóně byli jsme vcelku okouzleni, ale jakmile jsme se přesunuli na "Staroměstské náměstí" dojem klidu a pohody vzal celku rychle za své a byli jsme rádi že jsme z toho blázince utekli zase zpátky na dětské hřiště pod stromy.
Cesta do Říma už byla s postelema tak se spalo líp než Na sedačkách v 6:30 jsme byli v Římě vcelku svěží. Veru chtěla vidět fontánu di trevi a poté co jsme se k ní promítali tak asi po pěti minutách začala policie všechny od fontány vyhánět s vysvětlením Zítra se bude hrát fotbalový zápas tak mají za úkol zatarasit všechny fontány ve městě. Další zastávka byl Pantheon. Zajímavé mauzoleum a ještě zajímavější že ho celé ve třicátých letech spravovali za pomocí horolezců bez lešení. Po odpočinku na náplavce jsme ochutnali italskou pizzu a vydali se hledat nějaký park a hřiště jak si přál Šíma. Zajímavé jak po celém městě na každém rohu jsou pitíčka s pitnou vodou které nonstop protékají takže o vodu tady asi nouzi nemají, ale zato lavičku ve městě nenajdete v podstatě žádnou když jsme došli do parku tak tam bych najednou byla hromada. Z dětského hřiště se ale vyklubal kolotoč zaplaťpámbu u něj půjčovali šlapací autíčka, tak si Šíma zajezdil a my jsme zatím zkoumali ohromný borovice a cedry nad hlavou.
Cestou zpátky na nádraží jsme hledali nějaké milé zákoutí na snězení večeře, ale všechno je buď parkoviště nebo pidi chodník který je stejně zastavený motorkama. Až tady jsme vcelku ocenili Benátky kde jsme nepotkali žádný auta. To je pak veřejný prostor ve městě jiná kvalita :).
Vláček tentokrát s tříposchoďovýma palandama jel zase milé na na čas a nad ránem do konce celej najel na loď a tak už se přesouváme na Sicílii.

vložil Ajs dne Út 18. dubna 2023, 13:04:29 mapa?

Benátky

V parku

Prvních pár vlaků dopadlo skvěle. Ve Vídni jsme v parku potkali ježka, nastoupili do vlaku který na všech cedulích neměl o Benátkách ani slovo ale ujistili nás že do Benátek jede. Zjistili jsme že se že sedátek, který se k sobě sesunou sice dá udělat něco jako letiště ale je to vlastně spíš bazének, s okrajem a nahoru a dle teploty sauna ;)
Do Benátek jsme dojeli téměř na minutu přesně a když jsme viděli z okna lidi v péřových bundách tak jsme si trochu říkali jestli mám dost oblečení, ale venku je to nakonec na tričko a občas na mikinu. Z centra jsme utekli vcelku brzo u moře si dali pizzu a odpočíváme v parku.

vložil Ajs dne Po 17. dubna 2023, 16:56:38 mapa?

Vyrážíme

V Trenčíně na nadrazi

Všechno zabalené nachystaný, kamarád nas zavezl do Trenčína na vlak a přes Bratislavu frčíme do Vídně kde nastupujeme první noční cestování.

Petr "ajs" Kucka zelva
petrkucka@gmail.com