Englishvložil ajs dne Út 23. března 2010, 18:18:28 mapa?
Mongolská cesta v číslech
CESTA
- 90 dní (15. 7. 2009 - 15. 10. 2009)
- 45 dní stopování, 45 dní v horách
- 17 000 km autem
- 450 km pěšky
- 118 aut nás vezlo
NOCI
- 23 ve stanu
- 19 pod širákem
- 30 v boudičkách
- 16 jiné střechy :)
VÝDAJE ZA OBA DVA
- víza: Ruské (1/2 roku) 10 000,- Kč ; Mongolské (30 dní) 3000,- Kč
- jídlo: 4 800,- Kč
- doprava: 2 600,- Kč
- ostatní: 7 800,- Kč (dárky, termoska, oblečení...)
- CELKEM: 28 200,- Kč
ZAJÍMAVOSTI
- nejvyšší hora: 3776 m.n.m. (mongolsko Burged uul)
- maximální váha batohu: Ajs - 35 kg; Verun - 25 kg
- 10 piv jsme vypili
- 7 hodin časový posun Ulanbaataaru
- 18 nás jelo v 8-místném autě
vložil ajs dne Ne 25. října 2009, 13:46:52 mapa?
Zpatky doma
Tak sme ani nezmokli a jsme doma :) Z altaje sme snadno dofrceli do Bijsku, kde nas nabral moc hodnej pan, kterej nas po ceste nakrmil a jeste nechal v novosibirsku prespat v chaticce, protoze nemel to srdce nechat nas spat v lese :) Vyspali sme se teda krasne pod perinkou a vyzkouseli poprve nasi nove koupenou termosku. Zima nas trochu strasila a teplej cajik vzdycky zahreje. Kousicek za Novosibirskem se na nas zase usmalo stesti a chytli sme stopa jako sul :) 2000km temer bez spani v podstate non-stop jizda a jeste kousek za Ufu. No parada paradni. Chvilku sme teda vahali, jestli nevystoupime v Omsku a nestavime se u Grisi, ale nakonec sme podlehli svodum poradneho stopu a nechali se dovest az za Ural. Evropska cast ruska nam najedou florou a faunou prisla opravdu jako evropa a citili sme se razem jako doma.
Stopovani uz sme dovedli k dokonalosti, takze zadnej sprint nikam, ale kochani se a uzivani si. Noclehy povetsinou pod stromeckama. Vecer dokonce ohynky od ajse a teple vecere od Verunky. Rano barevne vychody slunce. No nadhera. Za nama se ale certi zenili :) Uhaneli sme na zapad a za nama se hnala zima. Obcas se stalo, ze sme nekam prijeli, vecer jeste bylo krasne teploucko a rano uz vsude jinovatka a na stopu zadnej hic. Zase sme tomu ujeli a stejne nas to dohnalo. Pripadali sme si jako hrdina akcniho filmu, kterej utika co mu sili staci a za patama mu hori. Nam vsak za patama mrzlo :)
Stop nas nakonec zavezl tak, ze sme i moskvu minuli a temer stejnou cestou prejeli na ukrajinu, kde sme po minule zkusenosti meli zajeci umysly a chteli zjistovat cenu vlaku, tentokrat vsak byl stop uplne v pohode a nez sme vubec stihli zjistit kolik by vlastne vlak stal, byli sme ve Lvove. Pri ceste tam nas uplne nadchlo udoli za sedlem Sanky, kde ale auta temer nejezdi. Sedli sme teda na elektricku a provezli se mostama a tunelama az ke slovenskejm hranicim.
Zima uz nam bylo opravdu tesne v patach a kdyz sme se blizili pod Velky Choc na kterem sme se chteli zastavit uz snezilo regulerne. Kdyz sme sli nahoru bylo jeste jen lehce pocukrovano. Z vrcholu sme vsak videli tak tak sami sebe a kdyz sme sli dolu bylo mistama po pas snehu. Stromy vsak jeste mely listi a to nekdy dokonce zelene, takze pohledy byly mistama vcelku nezvykle. Prochazeli sme zlutozelenobilyma zavesama, ktery se nam obcas vysypaly za krk. Krasne privitani doma. Odtud uz sme jak taxikem dojeli do Klobouk, chvilku se pokochali belokarpatskou krasou a ted uz se kochame na Sumave :)
vložil ajs dne Pá 2. října 2009, 06:13:07 mapa?
Babi leto na Altaji
No shrnu to jednim slovem "Nadhera nadherna" :) Ale vezmeme to poporadku. Prejezd do ruska byl vcelku napinavy :) Vytapli sme na kraj Bayan-Ulgii, kde byl sice asfalt, ale masiny leda tak ve snu. Taky poradnej vitr. Postali sme si tam pul dne bez uspechu a byli vetrem tak profoukany, ze sme skoro ani nechodili :) Potom Veru ale uprosila Kamaznika a on nam slibil na druhej den rano na 8 hodin odvoz. Vklidku sme se teda ulozili do rozestavenyho petihvezdickoveho hotelu, kde vubec nefoukalo a tak se spalo jako v pohadce. Rano sme cekali a cekali, nakonec to nevydrzeli a v deset hodin se vydali hledat naseho kamaznika. Sedel v Gastinici u toty Ziny a popijel vodecku. Porad se vsak jeste dusoval ze pojedem :) Druhej den mel bejt den pohranicnika ci co a to hranice nefunguje, pak uz zase vikend a to taky ne. Do nedele sme museli opustit mongolsko. No napinave dobrodruzstvi. Porad popijel, az nakonec prisla mistni zenstina, udelala na nej smutny oci, pohladila ho po rameni, on ji napral do kabiny a ujel s ni do stepi bez nas. :)) Na nas tam zbyli dva kamionaci ktery ale netusili jestli vubec pojedou a kdy, pac nedostali zaplaceno. Byli pekne nastvany. My sedeli, ani nedutali a doufali, ze pojedou a ze nas vemou.
Dopadlo to dobre. Vzali nas a provezli pres hranice az do Aktase, kde "vsechna krasota nacinajetsja" jak prohlasili. A nekecali teda :) Po mongolske stepi obzvlast podivana pro ocicka. Podzim v plnem proudu. Modriny zlate, cedry zelene, modre reky. Nadhera. Vital nas sice destik, ale to byla jedina muska :) Vsak taky brzo uletela a kdyz sme druhej den v Aktasi nakupovali zasoby do hor, uz bylo modro a slunicko hralo prijemne. Dalsi rano sice byl stan zasnezeny, ale to byl v podstate konec "spatneho pocasi". Pobyli jsme v horach altajskych 12 dni a z toho sme meli jeden den mlhu, vitr a trosku snehu. Vsechen zbylej cas byla modro modra obloha az oci prechazeli a slunicko prazilo, ze sem si spalil usiska :)
Fotacek uz se umoudril, takze az na drobne naladicky funguje jak ma. Dokonce sme v Aktasi koupili i sekyrku, takze uz sme byli pripraveny uplne na vsechno. Bloudili sme po horach sem a tam, podivali se na ledovec, kde sme nasli poklad po predesle vyprave (pohanka, susenky, fazole, musli, caj...), pospali v domecku kde sme roztopili kaminka az sme nemohli usnout :) Dokonce sme spali u chlapika, kterej nam nejenom zatopil v peci, dal ochutnat altajskeho langose, ale rano i nadojil cerstve mlicko. No lahoda lahodna. Nakonec sme zakotvili v alplagru pod horou Aktru (4044m). Kde je v lete sice asi docela zivo, ale ted bylo krasne pusto a tak sme se dokonce zabydleli u Dymky v domecku. Trochu sme mu pomohli s praci, ale jinac, si uzivali teploucka a cpali se dobrotama. Obehli sme pritom okolni ledovce a vysplhali se na Kupol trech ozer (asi 3556m) s nadhernym vyhledem az na nejvetsi altajskou horu Beluchu (4500m). Dolu z lagru sme dokonce meli odvoz a jeste dostali na cestu hromadu konzerv :)
V Aktasi sme si sice trochu postali, ale nakonec uz sme z hor temer pryc. Projeli sme prekrasnym udolim reky Cuji (ktery bych rad sjel na lodicce) a potom i Katune. Podzim prekrasny. Ted uz sme si kousek od Gorno-altajsku dali do zobacku poradnou hromadu domacich jablicek a pripravujem se psychicky na stopovani po sibiri. Ted je v planu Bijsk, Barnaul, Novosibirsk a Omsk, kde zkusime navstivit druga Grisu, kterej nas vez na ceste sem. Dalsi cesta pravdepodobne povede pres Moskvu domu, ale to se vsechno jeste uvidi :))
vložil ajs dne Po 14. září 2009, 14:07:24 mapa?
Posledni mongolske hory a prvni snih
Nakonec sme vymysleli prechod jednoho paradniho ctyrtisicoveho hrebenu. Prvni varianta byla podel velikeho potoka, ale pak sme nasli zkratku podel mensiho potoka pres paradni sedlo "Sar davaa". Dostali sme se taky do zony, kde uz turisti moc nezavitaji, takze lidicky zacali byt konecne normalni a prestali v nas videt jen chodici penezenky, jak to tu v mestech bohuzel byva. Opustenim Khovdu sme taky zasli do kazachske casti mongolska. V podstate se nic moc nezmenilo. Kazasi sou muslimove narozdil od budhustickych mongolu, ale je to poznat snad jen obcas podle cepicek. Co se ale bohuzel zmenilo je rec a to tak, ze ac sme uz v mongolstine byli schopni vest primitivni hovory o tom jestli u nas doma krava je nebo neni, tak nam to najednou bylo prd platny :) Proste zase uplne jina rec na kterou sme nemeli ani zadnou jazykovou pomucku, takze domluva poradne vazla. Nastesti jidlo je vsude dobry a jurty vsude teple at clovek spolecnou rec ma nebo nema. V nekolika jurtickach sme spali, ve spouste si dali caj a nejakou mlecnou dobrutku nebo obcas i nedobrutku :) Je neskutecny co vsechno tady umi udelat z mlika. A kazda rodina jeste trochu jinac.
Kousicek od sedla sme si udelali odbocku a "na lehko" si vybehli na kopecek Burged uul (3776mnm) pritom sme si krasne az do morku kosti uzili prvni snezeni. Jeste ze sme sebou meli "sladke cerviky" a ruskou zgusconku (kondenzovany slazeny mliko) takova mnamka spolecne s novozelandskejma podvlikackama zahreje uplne vytecne. Vzhledem k vrcholove mlze a vetru sme sice ze zhora temer nic nevideli, ale vystup stejne krasny. Hned druhy den sme si snezeni uzili aj pri prechodu sedla. V sedle nas prekvapilo nadherne jezero, ale ke koupani zrovna nelakalo :)
V nasi chytre mape sme nasli opet nejake horke prameny a tak sme si rekli, ze se po tom horskem prechodu trochu zahrejeme a vymydlime. Znamenalo to teda prejit asi 20 km po pousti, ale to uz zvladame levou zadni. Horsi bylo, ze prameny se nachazej v pohranicni zone, na kterou je treba povoleni. To sme samozrejme netusili. Spokojene se rano probereme v jurticce, po snidani pomuzeme podojit jaky, koukneme jak se po kazassku zabiji koza a prijedou vojacci. Usmevy z tvari rychle mizi a nas brzo uazikem vezou na posadku. Tady na nas vybali pokutu 100 000T. Jestli nezaplatime, veliky balsoj nacalnik si pro nas prijede z Bayan-Ulgy a my mu jeste zaplatime cestu a pokuta se vysplha az k astronomicke castce 600 000T. No nezavidenihodna situace.
Jeste ze zname pravidlo, ze kdyz nemas penize, musis mit cas. Toho sme teda tentokrat nemeli az tak moc, pac platnost viz se blizi ke konci, ale nakej prece jenom byl. Byli opravdu hodne presvedcivy a poprvy sem skoro zacinal pochybovat, jestli taktika sed a neres zabere. Vydrzeli sme na posadce sedet dva dny a dve noci. Posledni noc dokonce ve stanu pred branou. Pak nas pozvali na snidani, dali nam pasy a pustili nas :)) Jakto vsechno bylo nebo nebylo uz se asi nikdy nedovime. Prece jenom jazykova bariera nebyla mala :) Vsechno ale dobre dopadlo a my uz sme v aimagu Bayan-Ulgy asi 100km jizne od ruskych hranic.
Povedlo se nam tady konecne koupit kus ovci kuze, takze podzimni altaj uz nebudeme obhlizet jenom z alumatek, ale bude nas hrat beranek. Vubec uz se trochu zaciname pripravovat na zimu, pac takovej hic jako dneska (modra poustni obloha, temer bezvetri) uz asi jen tak nezazijeme :) Dneska uz sme meli v planu zacit stopovat na sever do ruska, kde se hodlame pustit do hor altajskych, ale pac uz sme tak skvele naladeni na asijske pojeti casu a za cely den sme nestihli vyridit veci, ktere evropan zvlada za asi tak 3 hodiny, budeme vyrizovat jeste zitra a vyrazime potom. Dalsi zpravy teda budou temer jiste z ruska a asi uz i po prvnim altajskem vandru.
vložil ajs dne Út 1. září 2009, 12:14:37 mapa?
Nesmele stoparske zacatky
Cesta do Cecerlegu probehla vcelku poklidne, jedina "neprijemnost" byl klucik pred nama hrajici si s oknem :) Dokonce batohy v zavazadlovem prostoru utekly pohromne, kdyz se jen o bato vedle nekomu vylila pixla vazeliny. Jen trochu pokryty prachem jsme teda vystoupili ve "meste" a zacali patrat :)) Cizi reci najednou zmizely. Jen mongolstina a nase slovnicky najednou nestihali. Jeste se zda ze vetsina lidi se nak zvlast ani domluvit nechce. Jen tak snad taxikari chteji, ale na cenach temer vesmirnych. Prosli sme si teda bazar, nadlabli se dobrotama, vylezli na louku na kraji mesta a postavili stan. Na stepni travicce se lezi moc paradne, jenom ty dobytci zvuky vsude kolem, jeste poradne nezname, tak zni podivne. Rano sem teda malem nestih vybehnout ze stanu a na den si naordinoval dietu :)
Na zadny rozumny cene nekam za mesto sme nebyli schopny se dohodnout a tak sme vysli proste na kraj mesta a stopli si nakladacek, kterej nas vzal zadarmo do dalsi vesnicky Cenger. Dokonce sme jeste ochutnali kumis (tady tomu rikaj airag) a rozhodne nas nenadchnul. Z vesnicky sme vyrazili smer horke prameny. Chozeni po stepi uz tak prijemne jako spani neni :) teda aspon psychicky. Pred nama ohromny udoli a na jeho konci kopec za kterym sme asi meli zahnout do prava, jak sme pochopili z instrukci co sme dostali. V pulce plane nam zastavil UAZik s mladym pareckem a popovez nas slusnou cast cesty, sice uz ne zadarmo, ale za zlomek ceny taxiku. Cesta mooooc krasna. Objevil se les a to tentokrat modrinovy. Potok vesele bublal, ale az tak vesele nevypadal :) Krajinka zase moc pekna, jen takova otevrena, prostorna. Vsude po ni sou pohazeny jurticky a strakata stada nejruznejsiho dobytka.
Jen co sme vysedli z UAZu zdalky nas vital jezdec a jeho hlasite "Sejn Benuu". Vypadalo to krasne, ale melo to mouchu. Byl nalitej jak zok. Taky jako zok z kone spadnul, kdyz u nas zastavil. :) Zbavit sme se ho nejdriv moc nemohli, ale nakonec to nak pochopil a zmizel. My vylezli nad ricku do modrinovyho lesika a zakempovali. Les je ridkej a plnej cernejch vysokejch parezu. K tomu zvuky jaku a koni ze vsech stran, no skoro strasidelny, kdyz se stmiva. Modrinovej ohynek hreje jako blazen a i dietni sucha rejze z nej byla velka mnamka. Posledni ruske zasoby ;)
Rano slunicko palilo jak das, tak sme se hezky vykoupali ve vlastnim potu a vyrazili smer prameny. Dost zvedavy jak moc turisticka hruza to bude. Nejdriv vykouknul ze zatacky jeden domecek, ale jak sme popochazeli tak nakonec asi ctyri kempy vedle sebe. No nic malyho roztomilyho ani nahodou :) V jednom sme zkusili ukecat cenu za mistni (min nez pulka pro turisty), ale bezuspesne, az v druhem se to povedlo za "rozumnej" peniz. Nalozili sme se teda do horkeho venkovniho bazenku, trpelive odmaceli cestovni spinu, vyhrivali se a kchali se pohledem na okolni stada, kopce, jurty, modriny a drave ptactvo. Jen sampanske s jahodama nam trochu chybelo. :)
Na pulku cesty zpatky sme zase chytili stopa a opet zadarmo. Zacala nas naplnovat nadeje ze stopovat pude. V cecerlegu zase trh a hura na stopa za mesto smere do dalsiho aimagu jmenem Uliastai (cca 550km). Po chvilce sme mackali v 10 mistne dodavce s dalsima 16 lidickama a hromadou bagaze. No zuzo :) Cesta nakonec trvala 3 dny, ale z toho 1 den byla oprava auta :) Zadarmo to taky rozhodne nebylo, ale priblizne za cenu autobusu. Smlouvani nam jeste moc neslo, ale uz se lepsime :)) Minimalne jedno pozitivum mela neplanovana opravarska 24 hodinova zastavka v Tosoncenlegu. Pustili sme se trochu do experimnetovani se zdejsimi mlecnymi vyrobky a par nas jich vylozene nadchlo. "Suu" - mlicko tady maji sladoucke; "Bjaslag" - syr je obcas taky velka mnamka, kdyz uz teda nejak chutna; "Tarag" - jogurt je vybornej vsude (500g cca 7kc :)); "Urum" - susena zhustena zkysla smetana, je ukrutne syta, ale zaciname ji prichazet na chut; "aarul" - susene mlecne skraloupy nam zatim vylozene nejedou :))
Dalsi stop tentokrat do aimagu "Hovd" byl zase bleskovy a s cenou dohodnutou predem. Polovina autobusove. :) Jenze zas to melo trochu hacek. Jeli sme zkratkou pres poust. Opravdickou s velbloudama. Parkrat v noci zapadli do pisku, nekolikrat uvarili a opravovali auto. Nicmene se povedlo dojet do poustniho "motorestu" ( opustenej dum a par jurt uprostred nehostinne pouste ), kde nas dobre nakrmili a jeste lip ulozili ke spanku. Rano zase dal na zapad a kolem obeda sme dojeli do Hovdu. Nejvetsiho mesta v zapadni mongolsku, s casovym posunem od domova uz jen 5 hodin :) Pan ridic se nas snazil zase obrat i kdyz byla cena predem dohodnuta. Vubec zaciname mit dojem, ze spoustu lidi zajimame akorat kvuli penezum, ktery z nas cejti. Jinak vubec.
Nad dalsima planama pujdeme s plnejma briskama premejslet za mesto. Snad najdem travicku, po ty pousti by to bylo prijemna zmnena. Na tapani je to tu fakt dost problem, pac nikde skoro neni voda :( A suche plane taky zrovna nelakaji. Neco ale jeste urcite vymyslime a prozkoumame.
vložil ajs dne Po 24. srpna 2009, 15:19:47 mapa?
Zitra uz na zapad
Cesta masinkou do Ulaanbaataru byla paradne pohodlna ac nejnizsi tridou. Jelikoz se jelo za tmy, tak sme ji v podstate celou prospali a az rano se pokochali krasnym vychodem slunce nad mongolskou stepi se stady dobytka. Vzhledem k tomu, ze sme se potrebovali v Ulanu trochu zdrzet, tak bylo treba zajistit si nejake bydleni. Od slovaku co sme potkali pod pikem Cerskogo u bajkalu sme meli tip na jeden "guest house" respektive byt byvaleho ceskeho studenta, kde se da prebejvat za rozumnej peniz. Chvilku sme sice po meste bloudili nez sme ho nasli, ale podarilo se. Posledni volna manzelska postel s vonavejma perinkama se na nas akorat smala. Moznost prani, tepla voda, klidek, kuchyne, postel s perinama, sedaci zachod, porcelanovy nadobi, internet, spolubydlici paradni cesi, kteri pomahali na jarmarku v klouboukach. No nechali sme se tim komfortem ukecat :)
Vyslo to zrovna tak hloupe, ze sme prijeli na vikend a tak vyrizovani bylo o moc komplikovanejsi nez muselo byt, ale zvladli sme nakonec v podstate vsechno co sme chteli. Svec mi opravil boticky a pak je prestrikal auto lakem, takze sou jak novy :) Vyprali sme si. Uvarili si velke dobroty. Ochutnali neco z mistni kuchyne. Na nasi ambasade na nas byli super hodny a potvrdili nam, ze prechodem pres altaj muzeme projit do ruska. Taky sme zjistili, ze se tu vazne stopovat zadarmo v podstate neda, teda aspon to vsichni tvrdi, jeste uvidime jestli nekecaj :) Poridili sme taky par map a dosytosti se vybavili jazykovejma ucebnicema, takze za chvilku budeme mluvit mongolsky lip nez cesky :)) Tesil sem se na to, ze si v rusku koupim vatak az se bude blizit zima. Objevil sem ale jenom maskovanej a navic ne uplne za par kacek. Co sme vsak objevili tady za par kacek (skoro pulka ceny vataku) jsou bundy od North Face, takze si privezu domu bundu :( a verka svetr. Na zimu sme ted uz teda temer pripraveni. Opravar televizi (viz foto), kterej vypadal, ze neumi fotak ani zapnout ho nakonec celej vycistil, takze se zda ze fotak funguje zatim v pohode, jen objektiv je trochu nemocnej, neostri. Dokonce byla oprava fotaku i zadarmo, protoze nebyla vcas. Koukali sme jako tele na novy vrata...
S dopravou je to tu takovy zajimavy. Mongolsko je poskladany z takovejch provincii, ktery maj hlavni mesta (aimagy) a jsou v podstate samostatny jednotky. Takze autobusy jezdi jen mezi Ulanem a hlavnima mestama provincii. Mezi jednotlivyma aimagama potom uz ne. Zda se, ze se musi najmout auto, ale to uvidime, porad tomu jeste nak neverim.
Zregenerovany uz jsme teda naprosto dokonale a mesta uz mame plny zuby. Zitra rano nam jede autobus do Cecerlegu (mesta zahrad). Tam sou kolem paradni kopecky, ktery bychom radi prozkoumali. Taky tam snad zjistime jak to funguje s dopravou a zapatrame po nakejch konikach. Vzhledem k tomu, ze prodluzovani viz neni uplne levny ani rychly, tak mame na mongolsko jen 30 dni. Kupovani kone je teda spis blbost a zkusime ukecat naky puceni. To ale jeste uvidime jak to vsechno bude. Jak to na "venkove" vypada s internetem netusime, tudiz ani jak to bude s nasim ozyvanim se...
vložil ajs dne Pá 21. srpna 2009, 12:02:52 mapa?
Mongolsko
Tak sme konecne tady. Ve Sludjance sme se nakonec zdrzeli jeste jeden den a pomohli vybudovat paradni kadibudku. Taky se potkali s moskevskyma vodakama se kterejma sme se seznamili v horach. Pri vodce sme utuzili kontakty na zpatecni cestu :) Sme trochu sedmispacove byli sme tedy na stopu kolem poledne. Vcelku nam to jelo a vecer sme spali tesne pred Ulan-Ude v krasnem borovem hajku nad rekou. Po rannim cajiku sme uz byli ve meste na rynku coby dup. Tam trochu potapali a pomlsali. Verka teda jen lehce protoze uz hlasila prvni zazivaci zazitky, ktery uz ale snad presly. Za mesto sme se vyvezli busikem a pak na jedno auto dofrceli az do kjachty, kde jsou hranice s mongolskem.
Hranice pro nas meli prichystano nekolik prekvapeni. Prvni bylo, ze nejdeou prejit pesky. To sme jeste snadno vyresili nasednutim k mongolkam do osobaku - pravda za poplatek 400r. Dalsi prekvapko bylo, ze hranice v noci nefunguje a zavira se v podstate v dobe naseho prijezdu (cca 17.00). Prejit teda budeme moct az zejtra. Blizi se bourka a tak premejslime co dal. Kde nocovat. Aby se lip myslelo, uvarime cajik a nabizime kolemstojicim. Hned prvni se chytne a noc nakonec preckame u nej doma dokonce i s veceri. U voky se jeste naucime prvnich par mongolskych slovicek. No paradicka...
Nejvetsi prekvapeni na nas ale ceka rano. Mongolky jsou tu porad, tak k nim nasednem a kdyz uz mame ruskou hranici skoro za sebou, tak si nekdo vsimne ze nemame registraci, ktera je povinna udelat do trech dnu od vjezdu. To sme samozrejme vubec netusili a ani kontroly po ceste nam o nicem takovym nic nerekly. Nasleduje predvolani pred nacelnika stanice. Je to vlastne nacelnice a hned na privitanou se usmeje, coz vypada vcelku slibne. Potom nam ale ocituje kterej zakon sme prekrocili a nejmensi pokuta ze je 4000r. (cca 3000kc)za oba. Tolik penez sme jeste za celou dobu ani neutratili :-O Povidame a povidame co nam rustina staci a delame poradne socky :) Jak to tak v pohadkach byva tak nakonec vsechno dobre dopadne a nezaplatime ani korunu. :) Priste uz se ale zaregistrovat mame :))
Mongolska hranice uz probehne jako po masle, protoze nase prevoznice se znaj s nacelnikem stanice. Necekame dokonce ani frontu a za cvhilku sme za hranici. Tam se chvilku orientujem mezi zaplavou smelinaru a taxikaru. Vymenime par korun a ochutname vedle u babusek prvni monglskej caj (se soli a mlekem) za 150tug (cca 2kc) z krasne porcelanove misticky. Prekvapive je docela dobrej zda se :)
Vypada to tu vsechno moc symapticky a levnejs nez v rusku, jediny co tu asi moc nebude fungovat je stopovani. Vubec nechapou ten princip. :( Stavi v podstate vsichni, ale za penize. Popojedem teda kousicek do prvniho mestecka Suchbatar, kde zjistujem orientacne masinku. Do ulanbataru jede celou noc a 3. trida stoji jenom 6300tug (cca 90kc). Je to tady taky skoro jedina trasa kde maj zeleznici, rozhodnem se ji vyzkouset. Mame ted celej den na pruzkum prvniho mestecka, vecer v 21.00 sednem na masinku a rano v 6.30 vysedame snad v ulanbataru, kde se uvidi co vlastne dal :))
Jen tak pro zajimavost, casovej posun je tady +6 hodin od casu ceskeho...
vložil ajs dne Po 17. srpna 2009, 08:47:14 mapa?
Zpatky v "civilizaci"
Tak mame za sebou temer 14 denni putovani po horach zvanych Chamar-Daban. A teda nadhera nadherna. :) Takova skoro kanada, teda aspon jak ja si ji predstavuju. Vsude cedry, borovice, jedle, brizy. Vsechno krasne voni. Hlavne je les uplne paradne bohatej na vsechny mozny mnamky na zpestreni jidelnicku - Rybiz cernej i cervenej, jahudky, maliny, boruvky, vetsi boruvky, sisate boruvky, hromada hub, reky plny ryb na stromech (cedrech) rostou sisky plne vybornych orisku no proste skoro raj na zemi :) Obcas se dokonce da narazit na boudicku v ktery se da chrnet a je to paradni sroubek jako z londonovskejch knizek delanej sekyrkou a skoro bez hrebiku :)
Vyrazili jsme najit jezero Patovoe ke kterymu v nasi 20 let stary mape vedle vcelku paradni cesticka. Realita se vsak poradne zmenila za posledni leta a tak to nebylo az tak pohodovy tapani jak sme si mysleli. Posledni vyspa civilizace byl sroubek na brehu reky Utulyk, kde sme s moskevskejma vodakama paradne nadlabli rybama a v cedrovo smrkovym sroubku vyhrali v ruske bani - uzasnej vynalez ta jejich banja. Jen co sme potom prekrocili reku Utulyk ocitli jsme se v medvedim teritoriu bez cest. Aspon to tak zpocatku vypadalo. Dali sme si paradni bush-bashing v desti v brezovym naplavovym ricnim porostu. Brodili reky sem a tam a postupovali po malych kousickach smerem k jezeru.
Nakonec jsme ale zacali pomalu pronikat do taju zdejsiho pochodovani. Objevovali vic a vic pesinek, nejdriv jelenich a medvedich posleze i lidskych a nakonec objevili okouzlujici sroubek na brehu ricky, kde sme se skvele zregenerovali, ususili, naprali cernym ribizem a pockali na slunicko. Jak pravy zdejsi uslovi - jdes-li do tajgy na den, sbal se na tyden - sbalili sme se na skoro tyden a vyrazili na vrcholovy vystup k nahornimu jezeru. U jezera sme se okoupali, pokochali se panoramatama, nasbirali hromadu cedrovych sisek a vydali se zpatky. Vecer uz sme zase spali ve sroubecku. Skoro jako doma :)
Cesta zpatky od sroubku uz byla pohodova a az na drobne vyjimky po pesinkach. Posledni velky brod zpatky do "civilizace" pres reku utulyk jsme ale trochu podcenili a poradne se vykoupali. Za par pernych sekund se nam vsak povedlo se vydrapat na breh aniz bychom odplavali do bajkalu. Jedina ztrata tak nakonec byl totalne namocenej fotak :( Susili sme ho potom poctive v ruske banji, ale jestli to zabralo to jeste nevime. Zkusime v Ulanbataru najit nikoni servis a do ty doby muzem tak akorat doufat. Jak to nakonec dopadne s fotkama minulyma i budoucima se jeste uvidi. Drzte palce.
Ted uz ale odpocivame (a mrzneme - pozn. Verka) na konskym dvore ve Sludjance nedaleko brehu bajkalu. Briska mame plna az nad hlavu samych dobrutek a zitra se snad konecne zabalime a odkutalime na silnici po ktery snad za par dni dorazime do Ulanbataru. Uz je to vcelku za rohem. Uz se dokonce pohybujeme po nasi mape Mongolska, ktera je podrobnejsi nez ruska :) Dalsi zpravy teda pravdepodobne z Ulanbatarum kdy uz mozna trochu budeme vedet co vlastne v mongolsku budeme podnikat.
vložil ajs dne Pá 31. července 2009, 08:39:34 mapa?
Bajkal
Tak konecne na Bajkale. Teda presneji receno v irkutsku, ale to uz je co by kamenem dohodil. Nakejch 100km. Vcera vecer sme sem prijeli a urazili tedy 7500km presne za 14 dni (posledni 4 dny sme jeli poslednich 800km) a prozatimni naklady jsou 20Euro :)) za oba. Noc jsme stravili na vlakovym nadrazi a dokonce vedli i nekolika hodinovou konverzaci s banditama. Povedlo se nam je ale presvedcit, ze z nas nic mit nebudou a v miru odejit :) Dneska uz sme na paradne vonavym bazaru nakoupili zasoby rejze, vlocek a podobnejch dobrot a dokonce objevili i par map a vecer uz snad budeme spat u Bajkalu. Mame v planu si ted dat den mozna dva pauzu u rybnika vyprat si, dospat a tak se vubec nak po ty ceste "zcivilizovat" a potom vyrazime do konecne do hor. Prvni na rade bude pravdepodobne Khamar-Daban hreben jizne od bajkalu. Je tady to tapani v tech horach docela na dlouho :) a paradni pustinou, tak sem moc zvedavej, jestli pak tu bude fungovat stejnej bushbashing jako na zelandu :))
Cesta sem se vyvijela trochu prekvapive, ale naprosto hladce. Z domova nad mapou sem si myslel, ze civilizace konci za uralem a to se ukazalo jako hloupost. Z Omsku do novosibirsku to bylo fajn. Dokonce nas svez vojak a kdyz se dovedel ze chceme na altaj tak zasatral v batohu a dal mi poradnej ruskej armadni nuz, at se nam tam prej nic nestane. Lidi zlaty no :) Po ceste sme se taky konecne seznamili se sibirskou stipajici haveti a to dost dukladne. Komari, Hovada a malinkaty musky. Tisice a tisice. Sibir je taky v podstate jeden takovej ohromnej mocal sem tam porostla brizkama, takze se ani neni co divit. Jak nam bylo vysvetleno a i sme si to overili, zdejsi komari sou rusky a tak maj jiny mozky :) a je jim jedno jestli clovek jde nebo stoji. Stipou stejne porad :) Cesta se pak meni spis v uprk doprovazenej neustalym placanim vsude mozne a stejne je clovek jak po nestovicich. V horach snad bude trochu lepsejs...
Z Novosibirsku do Krasnojarsku zase pohoda a je to tam i moc pekna krajina. Zvlnena, k brizam pribudou borovice, louky kvetou a obcas pokosena louka. Vesnicky jdou videt i ze silnice. Takova krasna malebna krajina. I mracky jsou tady nadherny, jako malovany. Pak do Kansku a pak teprve skoncila civilizace. Prestala asfaltova cesta, prestali jezdit auta no a proste sme se posouvali po peknejch kousickach a obcas ani to ne :) Posledni 4 dny sme si poradne postali na slunicku a koncem uz i na desti :) Cela sibir je jinac plna jahod, malin, boruvek, hub a vselijakejch dobrot, ktery sou kolem cesty vsude k natrhani (po souboji s komarama), nebo k nakupu, kde sou lidi. Na bajkale by to melo bejt podobny, tak si snad rejzi s cibuli i obcas necim prilepsime :))
vložil ajs dne Pá 24. července 2009, 19:03:26 mapa?
Ve meste Jaromira Jagra
Tak rusko nas zatim nadchlo :) Stop na ukrajine probihal tak tak akorat a vzpominal sem na turecky casy. Nicmene sme stejne prejeli pres Ublu do Lvova (i kdyz pres hory za pomoci kouzelneho vlacku) potom s postakem do Kieva, kterej sme za dlouuuuhou noc pretapali a taxikem prejeli. Potom prisla poradna hadka o penize za stop, ktera dopadla smirem na polovine ceny mezi nulou a pozadovanou castkou a pak nas vez sympatak ind az do charkova. Rceni "tady je zima jak v charkove na nadrazi" moc pravivy nebylo, pac sme se docela smazili ve vlastni stave, ale urcite to muse bejt i horsi. V udoli indu zaplatpanbuh nejsme. Cesta pres hranice byla vcelku lina a po ukrajinskem pivu "jantar" sme za celej den ujeli asi 100km a z toho pulku autobusem :))
Rusko na nas nejdriv moc dojem neudelalo. Vsichni toho nadelaj z Velkym ruskym bratrem a pak prejedes hranice a tam normalni cesta a les a provoz zadnej jako vsude jinde :) Nicmene po dni usmazenem na ruske dalnici bez provozu a par utecich pred destem do stanu k slecnam pojistovackam nas autobusik popovez do domeleho "mestecka" belgorod ktery se ukazalo jako pul milionovy mesto. :)) Mapy obcas zkreslujou no. Navic lilo jako z konce, a byla hluboka noc, tak sme postavili stan v parku za zastavkou a preckali v klidu do rana :) Pak se vyvezli marsrutkou na kraj a stop nabral na obratkach.
Prvni ruskej den sme ujeli skoro 600km do Tambova (pres Voronez a Lipetsk) a tam pro zmenu v desti zakempili v boudicce u pridalnicniho kafe a preckali do rana. Pak uz jen chvilka mavani, par jablicek od babusek a poved se nam brilantni stop az do Omska :) Zatim nejdelsi stop v moji stoparsky kariere :) 2500km :) Navic po ceste placeny veskery bydleni a jidlo a ted sme v omsku v bytecku po uzasnym obede a par sklenickach, hlavu motajiciho, vina. Vecer nas zavezou na chaticku za mesto si trochu odpocinout a zitra snad na vypadovku na Novosibirsk.
No takze ac sme zatim ani nestihli vymenit rusky penize, protoze sme se jeste nedostali do mesta :) tak uz jsme bezmala 5000km od domova a zitra se vydame dal na vychod :) Uralske hory "Ocen Krasivy" a sibir velice pusobiva, jenom komaru vsude jako malejch psu a ovadu jakbysmet :( Treba si na to casem zvykneme :) Vsude kolem sou tu akorat brezovy haje a mezi nima bud louky, nebo pole s psenici. Dalsi plan je dojet na bajkal tam uz si snad konecne trochu zatapat po kopeckach, vykoupat se a potom se pustit na jih do mongolska. Uvidime jak to pude no :)
vložil ajs dne Po 13. července 2009, 16:24:45 mapa?
Odjezd
Tak konecne vsechno vyrizeny a viza v pase. Dneska poskladat vsechny veci k sobe, pulku z nich vyhazet, pak je naslapat do batohu a zitra rano muzu vyrazit konecne na vylet. Cesta povede pres valassko, kde naberu spolucestujici a potom uz porad dal a dal na vychod, pres ukrajinu do moskvy, na ural, na altaj, na bajkal a do mongolska. Teda aspon takovej je pribliznej plan. Jaka bude realita to se uvidi. Navrat planovan na rijen, plus minus mesic...
