Den třetí - Pondělí 5. 9. 2005

Hihi - krásné ranní probuzení je poněkud zkaleno tím, že se mi povede utrhnout zip u kraťasů a vzhledem k tomu, že nemám spoďáry, tak doufám, že brzo seženu aspoň spínací špendlík, aby nedošlo k nějaké trapné situaci. Ještě že mám dlouhý tričko - hihi. Místo na stopování tu sice moc úžasný není, ale je to vykompenzovaný neskutečně nádhernym pohledem na ranním sluncem ozářený Tatry. Ani nás lidi nenechaj se pořádně vynadívat a už se vezeme do Popradu. Tam už to jde ráz na ráz a jsme v Levoči. Hezký městečko. Hlavně je první školní den, tak sedíme na zastávce naproti škole, koukáme na vyparáděný slečny v šatičkách a snídáme. Pak zkoušíme stopovat před věznicí, ale poprosej nás abychom zmizeli. Sice to nechápeme, ale jsou slušný, tak se dekujem. Ťapeme do kopce a vzhlížíme nějakej flek, nakonec najdeme malinkou odbočku, kde se dá zastavit. Taky nám tu za chvilku sympaťák zastaví a i s komentářem okolní krajiny se vezeme až do Košic.

Začíná bejt docela slušný teploučko a tak se popovezeme trolejbusem na kopec. Ptám se dědoucha kolik stojí lístek a on povídá že jsme turisti, že si ho nemáme kupovat, že si máme radši dát na kopci v hopsodě pivo. chichi...To by mě zajímalo jak by tohle zabralo na revizora. Bohužel (nebo bohudík) nemáme možnost to zjistit. Na hoře na Lingově na silnici se pečeme docela slušně dlouho a snažíme si říkat, že dřív nebo pozdějc vždycky někdo zastaví. A taky že jo, sice jedeme jenom kousek, ale každej kousek směrem na východ je super. Odtud už je to do Michalovec na výpadovku ke Kovimu kousíček. Provoz je téměř nulovej a tak se napereme do busu a frčíme do Kaluže (jak příhodnej název). Tady sám sebe překvapim a celkem v pohodě najdu Koviho chatu. Docela překvápko je, že tu nikdo není a ani nikdo nedorazí. Já asi ty lidi nikdy nepochopim, jak můžou něco slíbit, poslední den napsat SMS a myslet si, že tim je všechno v naprostý pohodě. No nic aspoň máme víc času na klábosení s Kovim. Ještě je tu jeho kámoš, tak popíjíme medovinku ve čtyřech. Pak ruma a svářaky a zase ruma. Prostě idylka.

Petr "ajs" Kucka
ice@matfyz.cz