No popravdě si vůbec nejsem jistej, jestli tudy opravdu mlhavej beduín přehnal stádo utkaný z měsíčního svitu, nebo jestli to byl sen. Naštěstí zdupaná tráva a pár voňavejch hromádek dají smyslům zapravdu a ten snovej zážitek mi znova připomenou.
Dáme si mňamkovou snídani, trochu si zablbneme s Mafí a poležíme v probouzejícím se dni, abychom byli v ústavu v poledne, jak jsme se domluvili. Jak se nám to rozleželo v hlavě, tak si říkáme, že je těch 200š co po nás pani chce dost divnejch, když cena vakcíny je rozhodně větší a za aplikaci říkala, že nic nechce. No prostě jí to evidentně skončí v kapse. Nenaděláš nic, už jsme se přece jenom domluvili.
Očkování probíhá vcelku rychle a sranda začne, když mafí vystavujou "rodnej list". Jestli prej nám nevadí, že bude arabsky. No kupodivu docela vadí, to si nejsem moc jistej, co by nám na to řek takovej bulharskej celník. Neni problém, dostaneme arabskej a máme si dojít do města k překladatelovi a on nám to přeloží - hihi. Až tak oficiální to zase být nemusí. Jedinej detail je, že pani co nám ho vypisuje neumí latinku. Tak mi řekne co tam vlastně píše, ja se to pokusim, aspoň přibližně, přeložit do angličtiny napíšu jí to na papírek a ona to tam doslova obkreslý vedle tý arabský verze - hihi. Tak má nakonec dvojjazyčnej rodnej list. Teď už jenom vyplnit pas, nalepit do něj samolepku z vakcíny a můžeme jet.
Stopování s Mafí je vyloženě makačka, obzvlášť v muslimský zemi. Tušim, že Mohameda totiž kdysi pokousal pes, on se na něj naštval a prohlásil, že psi jsou nečistý zvířata, takže muslimové psy moc nemusej. Naštěstí mafí je ještě hodně malinká, tak to vcelku jde, ale moc krát si vyslechneme, že jí máme radši vyhodit. Docela příjemný je, že jedeme ve dvou. Jeden stopuje a druhej s ní běhá kolečka kolem batohů a všude možně jinde aby se unavila a v autě potom spala v krabici. Docela brzo se to naučí a dokonce ani do krabice nechodí na záchod. Stačí malinkatá zastávka třeba ve frontě na hranicích, vypustíme jí ven a ona si hned odskočí a můžeme jet dál. Prostě šikovnej stopařskej pes - hihi. Hamu jsme jen tak hopem profrčeli a ještě jsme se stavili v Aleppu pro ňákej šáteček domu. Kousek za Alleppem už nás přepadla tma a tak jsme si krásně ustlali kousek od silnice v trávě. Cesta domu začíná.
Petr "ajs" Kucka