Manželata co mě vezou mají z domova na cestu zabalenou hromadu všelijakejch dobrůtek a tak mě i mafí celou cestu zásobujou. No cesta je to jako z cestovkou, chvilku dřímám, chvilku si povídáme, chvilku je pauza a tak mafí pobíhá kolem auta a my do sebe něco pereme k jídlu - hihi. A pak že je stop nepohodlnej. Lehce po poledni se loučíme a já vystupuju v Passově na dálničnim sjezdu do centra. Ve městě jsme za chvíli a pak už jedno auto a frčíme rovnou domu. Ještě na posledních hranicích mám trochu strach o Mafí, ale řikám si, že tady už bych radši přeběh někudy lesem, než bych jim jí tu nechával. Schovám jí do krabice pod nohy a doufám, že jenom mávnou a my pojedeme dál.
Juchůůůů všechno se povedlo a jsem doma i s psím miminkem. Pozdvižení je z ní fakt veliký, však se neni co divit, je to určitě nejroztomilejší štěňátko pod sluncem.