Archiv blogu - kanada

vložil ajs dne Èt 3. èerven 2010, 21:41:01 CEST mapa?

Cesta do Whistleru

Cesta do Whistleru

V sobotu (29. 5. 2010) ráno jsme se konečně vydali do světa :) Ve vídni jsme byli upozorněni, že British Airways jsou tak skvělý, že i když jim zaměstnanci stávkují, tak než by nám zrušili let, radši pronajmuli letadlo někomu jinýmu, kterej nás poveze. ještě jsme ani nenastoupili do letadla a už hlásili malé zpoždění, ale uklidnili nás, že když máme v londýně 2 hodiny na přestup, je všechno v pohodě. V letadle uklidňování pokračovalo i potom, co sme museli 20min kroužit nad londýnem, protože bylo plný letiště. Vcelku sme makali na terminál 5 a tam jsme se dověděli suché : "too late!" :) nejdřív sme tomu nevěřili, ale nic jinýho nám nezbývalo. Naštěstí jsme dostali hotel "Renesance" s plnou penzí, kterej rozhodně neměl jen 3 hvězdičky :) Luxusně jsme se aspoň vyspinkali, nacpali si břicha a ještě se koukli na svatbu nějakýho arabskýho šejka.

V neděli už jsme se do letadla dostali a opět se zpožděním dolétli do Vancouveru. Tam už stačilo si jen vystát frontu na imigrační, kde nechtěl klučina vidět vůbec nic. Jen se nás zeptal kolik máme peněz. Řekli sme mu že dost tak na 2 měsíce života v kanadě (ve skutečnosti sme měli asi $400) a do té doby si snad najdem práci, což mu stačilo. Dostali sme razítko do pasu a mohli jít dál.

Ve Vancouveru jsme strávili 3 dny. Požádali jsme o číslo sociálního zabezpečení, dobili si telefon, založili účet v Bance, dali si s kámošem pivo a zašli se ohlásit do Greenpeace kanceláře kdyby chtěli pomoc :). Bydleli jsme u moc fajn lidiček z Hospitality Clubu kteří nám po večerech připravovali výborné mňamky a vůbec se o nás moc hezky starali. Vancouver jsme prochodili křížem krážem. Navigace je přímo triviální, kvůli pravoúhlému systému ulic. Městečko vcelku příjemné, hodně zelené a voňavé. Pršelo téměř celou dobu našeho pobytu, což je prý normální, ale v létě si to sluníčko vynahradí a bude krásně. Tak nám to aspoň bylo řečeno. Uvidíme.

Ve čtvrtek (3. 6.) jsme si trochu přivstali a autobusem jsme se s pani řidičkou, co celou cestu chroustala zeleninu, popovezli do horského nejen lyžarského střediska Whistleru. Našli sme si malý pokojíček prozatím na červen, stihli ještě za hodně peněz nakoupit málo muziky, teda vlastně jídla a podívat se na film v rámci envirofestu. Film se jmenoval "End of the line" a byl o nadměrném lovu tuňáka a jiných mořských rybiček. Vřele doporučujem, přejde vás na tuňáka chuť. Teď se naplno pustíme do hledání práce. Držte palce.

vložil ajs dne Èt 24. èerven 2010, 06:06:14 CEST mapa?

Zabydlujeme se

Zabydlujeme se

Už máme za sebou 20 dní ve Whistleru a stalo se toho spoustu :) Hlavní úkol a totiž najít práci se zatim povedlo jen Verun a to ještě tak napůl aspoň zatim teda moc práce nemá. Já brousim jedno ohromný srubisko od špíny a až to dodělám a natřu, tak sem zase bez práce. Ale na nájem snad aspoň bude :)

Vezměme to ale popořádku. Nejdřív práce potom zábava. Jak víte přijeli sme 3. 6. vcelku snadno se ubytovali a začali hledat práci. Mají tady takovej parádní web ( craiglist.org ) kde lidi píšou inzeráty na cokoliv. Práci, bydlení nebo prodej všeho možnýho. To je teda hlavní zdroj kde koukáme po práci. Potom tady taky vychází dva místní časopisy, kde je občas ňákej inzerát. Oba sme obepsali všechny inzeráty a napsali i do firem, který jen inzerujou svoje služby. A co se nestalo, verun přišlo zpátky psaní od Caroly z Magic Cleaningu, že má přijít na interview :) Byla z toho trochu nesvá, ale přišla pěkně spokojená v podstatě doufala, že pude v neděli do práce. Vyměnily si ještě potom pár mejlů a nakonec opravdu má práci. Šikulka je to. Jenom zatim moc tý práce neni, první tejden ještě šel, ale teď druhý týden má akorát tři dny pracovní a to ještě jen pár hodin. Uvidíme jak se to bude vyvíjet dál. Já pořád posílám resume na všechny strany, byl sem v agentuře, která mi pomohla ho sesmolit podle zdejších pravidel a zvyklostí. Za chvilku budu specialista na resume buzz words :) Je to sranda jak na to tady hrajou. Všichni mistři světa a životopis musí člověk posílat i na práci na smeťáku. Je tady ale šílená hromada lidí přesně jako my a tak i když práce by vcelku byla, tak lidí je tu na ní ještě víc. Nakonec sem teď aspoň na chvíli práci dostal, kam si můžu chodit jako do holubníku :) ale až jí udělám tak nevím. Taky sem dneska byl na jednom interview na údržbáře, kde by to bylo vcelku fajn, ale lidí na interview si pozvali hromadu a v pondělí se dozvim výsledek. S prací prostě žádná sláva, otroků ochotnejch dělat cokoliv je tady hromada :) Všichni ale slibují, že v létě bude uplně jinej frmol, tak uvidíme.

A teď k těm našim zábavám :) Verunčina největší je každopádně pečení. Experimentuje s kváskem a peče v podstatě každý den něco. Chlebík už umí výborný a každý další je ještě o kousek lepší, taky sme měli ohromnýho muffina pro slona ušatého, pár dělových koulí a teď ještě budou honzovi buchtičky. Už sme docela pronikli i do nakupování, prostě bereme co je ve slevárně což sou skoro každej tejden ňáký poklady. Sou tady tři obchody, takže dohromady je sleva skoro od každýho na něco. Jednou sem byl stopem nakupovat i ve Squamishi ( asi 60km ) ale žádnej zázrak to nebyl. Co se nám ale povedlo byla návštěva Food banku. Sbíraj tady jídlo v každým supermarketu do takovejch krabic a potom ho jednou za 14 dní rozdávaj potřebnejm. Zašli sme to tam prozkoumat a přišli sme s takovym nákladem, že sem málem strhal batoh. Dokonce i 10kg pytel mouky, takže teď už se pec vůbec nezastaví :D

Všude tady maj spoustu pěšinek, cyklostezek a cestiček, ale skoro všechny jsou asfaltový, takže chodit po nich pěšky je pěkná otrava, obzvlášť když Whistler je rozdělenej na pár "čtvrtí" mezi kterejma je les a tak je to z jednoho konce whistleru na druhej asi 13km. Nejdřív sem začal stopovat a zjistil, že ač je to tady ilegální, tak to de uplně parádně a ještě sem nikde nečekal dýl než 10 minut ať už to bylo jen po "městě" nebo do squamishe. Úplná stopařská paráda. Chtělo by to ale kolo. V jedný zahradě jsme na procházce viděli jedno tak trochu pohozený, tak se stačilo zeptat a bylo naše :) jedna duše za $5 a kolo parádně jezdí, jen zatim ještě nemá sedačku, ale pracuje se na tom. Pak sem našel jeden rám vedle kontejneru, tři kola nám daroval jeden klučina a včera sem dokonce našel v příkopu rezavý celý kolo. Prostě jako spravný straky všechno co vidíme taháme domu :) Bez nářadí se to sice dává dohromady pomalu, ale přece jen kousek postupujeme. Jedno už jezdí hezkky a z druhýho je zatim koloběžka na který se dá jezdit z kopce a trochu i brzdí.

Taky už jsme podnikli jeden výlet do okolí a to na Brandywine falls. 20km jižně od whistleru asi 70m vodopád, moc hezounká podívaná, počasíčko nám vyšlo, takže sem se v řece dokonce vyráchal. Chvilku sme pokoukali na vodopád a potom si udělali výšlap kolem řeky zpátky a došli až skoro do vesnice. Lesy tady mají krásně voňavý a ač téměř každý den prší, tak pořádně suchý. Rostou jim tady cypřiše, kterym řikaj cedar, potom jedle a možná i borovice. Houby sme v lese zatim žádný nenašli, ale už jsme jich pár našli u někoho na předzahrádce, nebo na ostrůvku na křižovatce :) a mňamka to byla pořádná. Už se těšime na pořádnej vandr, ale ten asi nebude dřív než naprši a uschne :D

Zlatej hřeb si necháváme nakonec, jako odměnu pro ty co dočetli až sem. Řikali sme si, jestli se nám poštěstí vidět medvěda, když se před náma v rusku pořád schovával. A taky že povedlo, ono to skoro ani nejde ho tady nevidět. Stači v podstatě kdykoliv vyrazit na sjedovku a černejch medvědů je tam jak naseto :) dokonce se prej toulaj i povesnici, ale tam sme ještě žádnýho nepotkali, jenom jejich hromádky jsou vážne všude. Jsou to medvědi černí, který prej téměř vždycky před člověkem utečou. Když by si moc vyskakovali tak se rozhodně nemá utíkat, ale spíš na ně zahulákat jak na neposlušnýho psa. Moc si to ale představit neumim. Respekt budí pořádnej. Já jen stál na místě a on kolem mě vcelku blízko procházel a stačilo mi to. Ale to bylo pravda ještě předtim než sem si přečet tu příručku "Bear Smart". Teď už bych věděl jak na něj :D Každopádně silný zážitek.

vložil verun dne Út 27. èervenec 2010, 17:50:45 CEST mapa?

Co se událo za poslední měsíc?

Co se událo za poslední měsíc?

V první řadě jsme se v rámci Whistleru přestěhovali do nového domečku na Toni Sailer Lane, kde máme útulný pokojíček ve stínu smrků. To se teď v těch pořádných vedrech náramně hodí :), aspoň máme příjemný chládek. A když chceme sluníčko, tak z přední strany domku máme malou terásku s gaučem a druhý parádní gauč jsme si dotáhli od sousedů přes ulici, kteří už jej nechtěli :) My si teď na něm lebedíme každý den :) Taky spolubydlící máme fajn, ze všech koutů světa. Yumi z Japonska dohlíží na pořádek :). Greg z Austrálie v noci pracuje a přes den spí, takže se vídáme zřídka. Ion z Anglie, co rád bikeří a drobné úrazy jsou na denním pořádku :). A veselou Elise z Austrálie, která tu měla na návštěvě ještě veselejší sestru Lorien. Dále k nám občas na návštěvu závítá medvěd, zajíci a ptáčkové zpěváčkové :) Tak tu máme živo a veselo.

Hodně času teď trávíme v práci. Společného volna máme pomálu. Ale my si to vynahradíme, až vyrazíme na cesty :) Já stále chodívám uklízet s Magic Clean. A práce je to opravdu kouzelná a umí vykouzlit ledacos příjemného i méně příjemného. Ale nepříjemné se rychle zapomíná a příjemné věci dodávají chuť do práce. Třeba je parádní, když uklízíme hotelové domy a hosté odjíždějí, tak tam nechávají různé dobroty, které si pak mezi sebou rozdělíme. A tak nám to příjemně zpestřuje jídelníček :) Ajs netroškaří a má práce hnedka dvě :) Stále chodívá pracovat k rodině McIvoru, která se chystá prodat svůj dům - srub, a tak už jej celý obrousil a čeká, že jej bude natírat. Taky jsme tam společně pleli zahradu a já tam byla párkrát uklízet. Jeho druhá práce byla security v obchodě, který se chystal k provozu. Obchod už je otevřený, takže tam hlídání skončilo, ale šéf se občas ozve „za pět minut dvanáct“, že by potřeboval někoho zaskočit :). Takže Ajsík pracuje ve dne v noci. U McIvorů jsme se párkrát potkali s Ashley, zlatou vítězkou letošních olympijskych her v disciplíně skikros. Ajs viděl i medaili :).

První a prozatím poslední společný volný den, který byl nakonec taky lehce pracovní (uklízela jsem u McIvorů) jsme stopem vyrazily na sever od Whistleru směrem na Pemberton hledat nějaký vyhlášený velmi starý cedar. Cestou jsme se však zapovídali a nevšimli si odbočky, takže stromisko jsme nenašli. Za to jsme se dostali k parádním vodopádům Nairn Falls. Řeka si prořezala klikatou cestu ve skále a vytvořila tu úžasnou podívanou. Voda byla jako živá a kapky krásně tryskaly do všech stran. Nádhera. Taky jsme si tam užívali fotografickych zážitků :) Uvažujeme o koupi nového objektivu, protože utulický utopenec nechce spolupracovat :). A tak jsme měli na 48 hodin půjčený teleobjektiv NIKON 80-400 mm se stabilizací. Mě už slova clona, čas, expozice, ISO, aj. taky nejsou tak cizí, takže už si focení užíváme oba :). Nakonec jsme však tu parádní věcičku zatím :) nekoupili, protože je příliš těžká a taky není zrovna levná. Ale mi něco vymyslíme :).

Taky už jsme vyzkoušeli teplotu vody v místních jezerech. Jsou pořádně ledová, ale v těchto horkých letních dnech je to to nejlepší osvěžení. A k výbornému osvěžení řadím také právě dozrávající borůvky a maliny. To je něco pro mě :). Dělím se o ně s medvědama a bojím se, z poza kterého keříku na mě vystrčí svůj liný čumák :)

vložil ajs dne Po 23. srpen 2010, 06:16:00 CEST mapa?

Léto se chýlí ke konci

Léto se chýlí ke konci

Začneme tentokrát bydlením. Ani sme se v novém domečku moc neohřáli a už se zase budeme stěhovat jinam :) Za prvé se tady nájem na zimu zvedá do závratných výšin, a ač se výšek normálně nebojim, tak takovýhle zrovna rád nemám :) a navíc nám stejně Landlord ( pronajímatel ) napsal, že by rád kdybychom se ke konci září vystěhovali, takže nám usnadnil rozhodování. Jenže najít něco rozumnýho, levnýho a ještě ideálně v dochoditelný vzdálenosti do vesnice, abychom v zimě nemuseli platit za bus, je skoro neřešitelný úkol. Kromě čtení inzerátů, sme si dali i vlastní a na ten se nám ozval jeden kanadskej pár z vancouveru, že řeší podobnej problém a že by bylo o moc lepší hledat něco spolu, tak sme se potkali a usoudili, že by to mohlo fungovat a hledáme spolu. Najít dvouložnicovej byt za "rozumný" peníze je o moc snažší než jen pokoj. Už máme jednoho velice vážnýho kandidáta v Briu, což je podobně daleko do vesnice jako to máme teď a platili bychom $1600 měsíčně, což znamená $800 za pokoj což je na zimu uplně hezké cena. Tak teď jen aby to dopadlo, pán majitel se má v úterý vrátit z dovolený a tak uvidíme.

Verun je pořád spokojená kouzelnice a brousí si zuby na driverku protože ostatní ostřílený kouzelnice jedou domu. Ale s mojí prací se toho dost změnilo :) McIvorovi odjeli na 3-týdenní dovolenou, security práce skončila a já se tak rázem ocitl bez práce. Životopisy samozřejmě rozesílám celou dobu, ale konstrukcim se tady vážně letos nedaří. Tak sem si řikal, že se pustim do pohostinství, vlez sem do Subway, kde měli samolepku "HELP wanted" a hned sem byl přijatej, ale docela mě překvapilo, že za $9 na hodinu, což teda neni žádnej zázrak. No ale řikal sem si že to chvilku zkusim. Prodejna patří indický fajn rodince a táta šéf je vcelku fajn. Rozbil se mu teploměr, ale ukázalo se to jen přetrženej drátek k čidlu a tak sem popondal koncovku a už fungoval :) pak přestala fungovat mikrovlnka, tak sem vyměnil pojistku a už se zase peklo :), takže sem dělal tak napůl spíš údržbáře a šířil pověst zlatejch českejch ručiček. Ale ty peníze vážně hrůza. Navíc lidi co tam byli třeba 3-4 měsíce, kterejch teda moc neni, maj buď $10 nebo $10.5 takže ani výhledově nic moc :) Zkusil sem se teda zeptat v pizzerii FatTony, kde mě taky vzali a slíbili $10 do začátku. Vzal sem si teda 3 dny volno v Subway a šel to zkusit tam, ale to bylo ještě horší :) šéf nafoukanej, já poskok co pořád dokola jen vytírá podlahu nebo meje nádobí a navíc ze slibu sešlo a plat byl $8 v tréninku a potom $9 Kecálisti jsou tady prostě pořádný. Hned po prvním večeru sem dal výpověď.

Situace nijak růžová, ale co se nestalo. Na craigslistu inzerát že chtěj malíře a dokonce firma u který dělal Karel co tu byl před náma a dal mi na ně číslo (když sem jim volal v červnu neměli práci), hned tam volám, odpoledne mám praktickou zkoušku a příští tejden nastupuju do práce za $13! Konečně pořádná práce. Škoda že skoro na konci léta. Ale aspoň do konce září sem snad za vodou, jestli teda vydrží počasí. V Subway maj trochu nedostatek pracantů, tak sem jim slíbil, že dokončim tejden na kterej sem napsanej i když nerad a od středy pudu malovat. Pár dní uteklo jak voda a když došlo na poslední den, tak se ukázalo, že se jim moje práce vážně líbí a dostal sem slušnou nabídku $11 a že si můžu vybrat jakoukoliv směnu budu chtít kterejkoliv den, po tejdnu práce slušný :) Stejně sem jim ale řek ne, ale můžu se prej kdykoliv vrátit, tak kdoví, na zimu by to nebylo špatný, pracovat po večerech a dopoledne lyžovat. Je každopádně fajn mít někde jistotu, i když ne zrovna moc úžasnou. Taky sem stihnul v tom zmatku pohovor na lyžařskýho instruktora a pořád čekám na výsledek, tak sem pořádně zvědavej jak to dopadne, to by byla rozhodně o moc lepší práce na zimu :)

Samozřejmě tady taky stíháme spoustu zábavy. Obzvlášť když sem byl bez práce, tak stačilo počkat až bude mít verun volno a mohli sme vejletit. Než ale měla volno tak sem vyrazil do Vancouveru na návštěvu Travexe (kámoše ze Zélandu) přitom koupil na inzerát tele objektiv (nikkor 70-300mm VR ) kterej je o půlku lehčí a taky levnější než 80-400mm, kterej sme měli předtim a kterej sem si sice zamiloval, ale kdo to má tahat :) Potkal sem ve Vancouveru taky jednoho moraváka (ulovil sem ho na vlajku na batohu), kterej leze a jezdívá lízt do Whistleru, takže už sme s nim byli i na skalce a trochu si protáhli prstíky. Trochu sem se projezdil po městě ve skytrainu a brzo sem toho měl plný zuby a těšil se na kolo a valey trail ve whistleru.

Volný dny sme využili na vejletění a jeli na kolech prozkoumat 1000 letý Western Red Cedary ( Thuja Plicata ), který vlastně nejsou Cedry, ale Thuje, nebo Zeravy nebo jak to vlastně je :) u toho sme se taky vykoupali ve Showh Lake a vůbec to byl pořádně povedenej cyklo výletík i s piknikem u jezera. Další výlet byl do Squamishe, kde sem po cestě z Vancouveru objevil ostružinovou "plantáž". Zajeli sme teda omrknout Shannon Falls a ač sme plánovali výstup na The Chief, tak sme ho odsunuli, protože sou všude kolem požáry a tak byla viditelnost pěkně mizerná. Místo výstupu sme si natrhali hromady ostružin a nakoupili zásoby v krámu s "normálníma" cenama. Batohy plný ostružin nás ani moc netížili, protože stopování je tady taková paráda, že sme měli odvoz až před barák. :)

Pokračujem taky v seznamování našich spolubydlících s českou kuchyní. Po Knedlu-zelu-vepřu byla Kyselice a naposled dokonce super luxusní svíčková po který se všem dělali boule za ušima. Jen Yummi už si jí nedala, páč odletěla do Austrálie a tak máme v domečku o třídu větší bordel, když odjela hlavní pořádková služba :)

vložil ajs dne So 20. listopad 2010, 01:18:10 CET mapa?

Zima už je tu

Zima už je tu

Už je to ňákou chvilku co se vám dva medvědové z west coastu neozvali a tak to teď zkusíme napravit. Podzim tady proběhl vcelku poklidně. Pracovně, hravě a trochu i výletově.

Z lyžařský školy se mi dlouho neozývali, až sem se jim ozval já a odpověď mě vcelku pobavila. Vaše lyžarské a instruktorské zkušenosti jsou výborné, ale nejste dost "enthusiastic" pro náš skvělej tým :D (a jen tak mimochodem tričko není vhodnej oděv na interview :D). Vzhledem k tomu, že Whistler Blackcomb tady má naprostej monopol na všechno co se týče lyžování, od vleků, přes školu, až po hospody, tak tim moje instruktorské hledání skončilo :) Kdybyste teda někdo šel na pohovor, tak doporučuju sluneční brejle, žvejkačku, sako, ego mistra světa a máte to v kapse :)

Malování se nakonec povedlo ještě líp než sem čekal. V létě všechno šlapalo úplně parádně, počasí bylo výtečný a tak sem moh pracovat co to šlo. Podzim se svejma všudy přítomnejma deštíkama trochu pracovní tempo zpomalil, ale jen co sme přešli na vnitřní práce, tak zas bylo všechno jak má být. Nejlepší však přišlo na závěr. Začli sme pro WhistlerBlackcomb malovat po kopci jejich restaurace. Každý ráno skoro hodinu zasněženýma serpentýnama v pořádným trucku se čtyrma řetězama na horu Blackcomb a stejně občas přišli ke slovu i lopaty. Výhledy naprostá paráda. Nešlo se ubránit vzpomínkám, když sem v Queenstownu na Zelandu jako pokrejvač dělal střechu na Coronet Peaku. Těžko říct kde byly výhledy lepší. Na Zélandu trochu dramatičtější a tady zase mnohem víc horský, zasněžený, divoký.

Ukončení spolupráce už tak idylický nebylo :) jednou ve středu ve 2 hodiny odpoledne mi šéf volá, že už zítra pro mě nemá práci a můžu zůstat doma :-O že to příde sem sice čekal, ale přece jen sem doufal, že aspoň s pár denním předstihem. No nenaděláš nic. Tak už to tady prostě chodí. Ať se všichni tvářej jako nejlepší kámoši, tak když dojde lámání chleba tak se nestačíme divit.

Co se týče zimní práce tak mám teď něco rozjednanýho, co by mohla bejt vcelku sranda, ale nerad bych to zakřiknul a tak vám o tom povim, až jestli to dopadne, tady neni totiž nikdy nic jistý!

Verun práce v mrtvé podzimí sezóně pořád ubejvala a ubejvala až se nakonec pustila do podnikání a tak už teď má tři rodiny, ke kterým jezdí uklízet soukromně což je uplná paráda, páč je s nima moc fajn domluva a navíc jí platěj hotově, takže ještě ušetří pár kaček na daních. Roste tady šílená hromada hub, ale krapet jiný než doma a tak se Verun taky přihlásila do zdejšího přírodovědnýho klubu a už je všechny zná :) ochutnali sme je na všechny způsoby, v mrazáku se ňáký taky najdou a sušenejch je na zimu ještě víc :) Taky sme si naložili zelí. Sice jen do sklenic a neni uplně jak doma, ale zelí to je a knedlo zelo je z něj naprosto úžasný :D Zemědělstvim bychom se tady ale asi neuživili, po celoletní zalejvací a starací se "dřině" sme včera snědli tři malinkatý černočervený rajčátka :D:D

Hezky se nám teď na podzim dařilo mít volno spolu a tak sme stihli oběhat skoro všechny jednodení vejlety v širokým okolí, vyškrábali se na pár kopců, viděli sme ledovcový jezera a prastarý cedry. Příští tejden snad vemem na výlet náš novej stan, zakempíme u Garibaldi lake a zjistíme jak moc už je všechno zapadaný sněhem, nebo se dá ještě trochu trempovat.

Bydlení se nám povedlo uplně výtečně :) Pár z Vancouveru se vytasil ještě s jedním kamarádem a našli sme nádhernou 3 ložnicovou chaloupku na jižní straně údolí pár kroků od jezera ale v dochoditelný vzdálenosti do vesnice. Zvláštní je, že ač je to v podstatě nejlevnější bydlení co bylo v nabídce, tak je taky zároveň nejlepší. Vyhřívaný podlahy, plynovej krb a dokonce balkón s výřivkou ze který je výhled na horu Whistler. Spolubydlící sou taky moc fajn. Koupili sme si pár her (Le Havre, Dominion) a oni se trochu diví, když tady maj párty, jointy zapíjej pivama a my hrajem Le Havre :). To si asi si řikaj: "Jinej kraj, jinej mrav!" a já si vlastně ani nejsem jistej, jestli čechám děláme pověst dobrou nebo špatnou. :D

Jak byl podzim krásně mrtvej, tak teď už je sezóna úplně za rohem. Dneska otevřeli jednu horu a za týden otvíraj druhou. Lidí už je tu neskutečná hromada. Vydal sem se třeba na job fair na pomocníka do kuchyně v jedný hospodě a na 16 volnejch míst se jim za jeden den přihlásilo 900 lidí!! Slušný ne?

Máme teď taky vzácnou návštěvu z čech :) Jarča se přijela poohlédnout po práci, tak se jí snažíme předat zkušenosti co sme tady posbírali při hledání a držíme jí palce.

vložil ajs dne Út 25. leden 2011, 02:03:07 CET mapa?

Fotografování

Fotografování

Vánoce jsou za náma a konečně taky trocha klidu. Kdo ste někdy strávili vánoce na horách určitě víte, že to je nejbláznivější část roku. Obzvlášť to tady vyniklo po tom mrtvém podzimu. Najednou tu prostě byli lidi uplně všude :) Sněžilo jako blázen, takže za první dva tejdny napadlo víc než 2m sněhu. Úžasnéé. Myslim, že si to všichni co přijeli náramně užili.

Práce kterou sem měl rozjednanou se povedla. Pracuju jako fotograf pro jednu adventure agenturu. Někdy je tomu těžký řikat práce. Dojíždím asi 16km do Calaghan valley jižně od whistleru. Celej den sem venku, buď se psíma spreženíma, nebo na skůtru a fotim. :) Lidi si platí různý tůry já je nafotim u toho jak si užívaj a potom když se vrátí, tak se jim to snažim prodat. Placenej sem za hodinu a ještě mám procenta z toho co prodám, takže nakonec i finančně je to slušná práce. Chlapík pro kterýho pracuju je taky vcelku sympaťák, takže parádá parádní. Jako všechny takovýhle práce sem ale závislej na turistech a nepřímo i na počasí. Přes vánoce bylo práce šíleně. Pracovali sme jen dva a tak sem si akorát vzal volno na štědrej den a jinak pracoval jak mourovatej. Teď už vcelku douho prší sníh leze dolu a ani lidem se moc nechce blbnout, takže je to zase s prací žádná sláva. Prostě jak na houpačce no :) Buď by si člověk sedřel kůži a nebo nemá co dělat, ale tak sem to vlastně měl celý léto, tak co bych čekal.

Vánoce byly převážně pracovní, ale povedly se. Byli jsme doma i s Jarčou, takže poklidné koledování ve třech :) V práci sem v lese uříz parádní kanadskou jedličku a Verun ji moc hezky ozdobila perníčkama a jablíčkama. Cukrovího sme měli hromady ohromný. Bramborovej salát se poved nad očekávání dobře a losos k němu sice nebyl kapr, ale dělaly se nám boule za ušima. Silvestr už byl dokonce ve čtyrech, páč Jarča potkala sympatickýho Tomáše. Tak sme se všichni naložili do vířivky a čekali na slibovanej bombastickej ohňostroj. Ale ten jaksi nepřišel :D Asi 10 popletenejch světýlek na nebe vylítlo a to bylo všechno. Myslim, že ve Vltavici jich bylo víc.

Verun pořád vymejšlí jestli u Magic Cleanu zůstat, nebo se pustit někam jinam. Šéfová je totiž trochu náladová. Někdy perfektní a někdy na zabití. Takže si asi dokážete spočítat kdy chce odejít a kdy zůstat ;)

Mají tady jednu krásnou špičatou vyvřelinu, který říkají Black Tusk. Jeden z mála kopců kterej zná každej, protože je jednoduše s jinym nezaměnitelnej. Pod nim je ohromný jezero - Garibaldi Lake. Před vánocema se nám k němu povedlo vypravit když bylo ve vesnici -20C a měli sme jeden den jak malovanej a druhej sněhovou bouří, takže na jezeře byly vlny skoro jak na oceánu a téměř sme ho ani neviděli. Nevzali sme si ale sněžnice, což se ukázalo jako velká chyba, protože bez nich se téměř nikam dostat nedalo, jen tam kde byla pěšinka a to nebylo skoro nikde :) Před pár dnama sme se tam vypravili znovu i se sněžnicema a měli další modro modrej den. Jezero už je ale od tý doby zamrzlý, tak sme si dali oběd na jezeře jen s horama kolem nás. Nádhera nádherně nádherná. Ty horský jezera jsou tady naprosto úžasný, ještě jich pár máme v plánu. Tak už se těšim.

Kousek odsud ve Squamishi je jedna kouzelná řeka kam se na zimu jezdí vytřít a zcepeňet lososi. Je jich uplně pořádná hromada, i když teda tvrdí, že letos jich je málo oproti tomu kolik jich bejvá. A protože Orli nejsou žádný trubky, tak tam přiletěj za nima. Kdo by se chytal se živejma lososama, když se jich po řece válí hromada polomrtvejch a stačí jen ponořit zobák a je to. Tak to aspoň praví spousta pamfletů co tady člověk najde. Vydali sme se teda zjistit jak to tam s těma orlama je a až sme se divili :) paní v info centru nám poradila parádní místo, který ani nebylo vyznačený na mapě a ukázalo se že ví co povídá. Orlové s bílejma hlavama seděli na stromech jak holuby na kandelábrech. Jen se pěkně těžko chytaj v letu. hihi. Ale je to prima koukat jak si krásně plachtěj.

vložil ajs dne Ne 27. bøezen 2011, 22:44:05 CEST mapa?

První jarní

První jarní

Tak astronomicky už tady máme jaro a dokonce i ve vzduchu to tak voní. Sněhu sice pořád hromady, ale už je teploučko a občas poprchává. Dokonce se vrátili i ptáčci. Na vánoce sme ptáčkum koupili dobrotu a pověsili ji za okno a oni se toho celou dobu ani nedotkli. Dumali sme a dumali jestli jim to nechutná, nebo to nemůžou najít nebo co. A oni byli v teplejch krajích :) Před tejdnem přiletěli a najedou jich máme za oknem plno. Zobou a zobou a občas i trochu zpívají. Přivítali jste nějak jaro? Nejlepší vítání jara jaký můžu doporučit je pořádná jarní koupačka v nedalekém potoce případně rybníce. Doma chodívám do Vltavy (naštěstí do Teplý), ale tady jsme se museli spokojit s potokem co vytejká ze zamrzlého Alta lakeu. Dokonce na pár minut vykouklo sluníčko, tak sme se ani nemuseli utírat a mohli se jen líně nechat osušit :) Vřele doporučuju. Není nad to si krásně zařvat na lesy jak se těch tisíc maličkatejch ostrejch jehliček zabodává uplně všude do těla a potom jak se prsty pěkně kroutí, když se vyleze ven a oni začnou rozmrzat. Člověk si připadá jak znovu zrozenej, smije ze sebe všechno šedivý a pak nemůže jinak než se na ten krásnej barevnej svět kolem jen usmívat. :)

Verun se konečně vyprdla na Magic Clean a začla v Cambridge cleanu a má teď o moc víc volnýho času za stejný peníze. Začla taky dobrovolničit jako patrola na běžkařskejch trasách, takže si jednou tejdně může parádně zaběžkovat a ještě dostala permici do bazénu. Taky pořád něco peče, takže na masopust smě měli výborné masopustní koblížky. Zdejší japonská kolonie pořádala bleší trh a výtěžek šel japonskému červenému kříži a tak napekla hromadu koláčků, vzali sme pár přebytečnejch hadrů a knížek, zarezervovali si stůl a celej den buď prodávali nebo nakupovali u jinejch stolků různý japonský dobroty :) Parádní akcička se spostou muziky, tancování, dobrot a stoly obložený všim možným haraburdím. Snad jim to v Japonsku aspoň trochu pomůže.

Další akce na kterou jsme měli hromadu koláčků byly moje narozeniny. Jeden psí guide z práce kdysi bydlel kousek od vesnice v jedný chatičcce v lese u Fitzimons creeku. Tak sem si vzal volno, ušlapal plácek před chatičkou s asi 2m sněhu a celej den sem tam tahal dříví a dělal lavičky kolem ohně. Boudička je asi 20min od hlavního náměstí, ale tak pěkně schovaná v kaňonu potoka, že o ní člověk neví dokud do ní nevrazí. Večer se poved žůžo s voňavým jedlovým ohýnkem, mňam koláčkama, naloženým masíčkem, pár pivama a zde všudypřítomném ganjovém dýmu. :)

Na snowmobilování jsem se potkal se šéfem London Drugs ze Squamishe a tak sme dostali lákavou nabídku na fotografickej nákup. Protože muj starej foťák po koupačce v Utulyku a pořádnym pracovním nasazení tady začínal mít trochu výpadky, rozhodli jsme se nakonec nabídku přijmout. Koupili jsme teda Nikon D7000 a Verunce do kapsy Panasonic LX-5. Bude mi ještě pěknou chvíli trvat, než se s ním pořádně naučim zacházet, ale ze spousty věcí už sem ohromenej teď :) Vemu to jen stručně. Autofocus asi tisíckrát rychlejší, dynamickej rozsah o pořádnej kus větší, takže už snad konec přepálenejm oblohám :), třikrát taková výdrž na baterky - skoro 5000 fotek na nabití místo 1500 u starýho, o moc míň šumu na větší ISO a hlavně taky kovový tělo a o moc lepší vodo/pracho-těsnost - kterou snad ale v dohledné době zkoušet nebudu.

Jinak nám tu život poklidně plyne ke konci sezóny a konci našeho pobytu ve Whistleru. Verun byla párkrát u mě v práci na sněznicích. Jednou s ní dokonce šli i prima kamarádi Maruška a Lubor ze Sarajeva s kterejma si vyměňujem večeře :) Snad je Verun neuhnala natolik, že už s náma nikam nebudou chtít jít, protože počasí se jim zrovna nepovedlo a tak se jejich první výšlap na sněžnicích změnil v boj se sněhovo/dešťovou bouří. Ale znáte to. Co nezabíjí posiluje.

Zašli sme na koncert harmonikovýho mága Carlose del Junca. Občas někoho pozveme na českou večeři a občas někdo nás. Povedlo se mi najít a dát dohromady 5 deskohráčů, takže každej tejden máme hrací večer (Le havre, Power Grid, Settlers of Cattan, Dominion, Puerto Rico). Už jen měsíc práce - jestli teda vůbec nějaká bude - a na květen nás přijedou navštívit obě mamky, tak začnem už lehce vejletit. Potom v červnu zvedneme kotvy definitivně a začnem se posouvat na sever. Už se nemůžem dočkat.

vložil ajs dne Pá 3. èerven 2011, 18:32:28 CEST mapa?

Rozlouceni s Whistlerem

Rozlouceni s Whistlerem

Po vcelku poklidnem, nijak zvlast dobrodruznem roce ve Whistleru se konecne veci dali do pohybu. Jak to tak bejva tak pred odjezdem se nakupila hromada veci a nestihli sme udelat vsechno co bychom si prali, vcetne napsani blogu. Shrnu tedy predodjezdove udalosti trochu zrychlene :)

Ac sme si mysleli ze v dubnu uz se moc prace nedockame, tak sme se prepocitali a bylo to nakonec uplne paradni. Ja sem pracoval jak mourovatej a verun taky nelenosila, takze to uteklo jako voda a byl tady kveten, kdy sme meli velice vzacnou navstevu. Prijely za nama mamky :) a privezly spoustu dobrot. Chvilku sme jim ukazovali Whistler. Potom sme vyrazili na kratsi vylety do nedalekeho Pembertonu s horkyma pramenama a Squamishe s oceanem a vodopadama vsude kolem. Trosku sme natrenovali spani v aute pro mamky a spani vedle auta pro nas a byli sme pripraveny na vetsi vylet na Vancouver Island. Kraaaasny mistecko. Ostrov je velikej skoro jako pul Cesky republiky a za jeho zapadnim pobrezim uz je jen ohromny ocean a pak Japonsko :) To znamena spooousta vlhkosti, surfovani, destnejch pralesu a taky trochu turistu :) Pocasi se nam ale vydarilo na tamnejsi pomery nezvykle a i na nejdestivejsim miste kontinentalni severni ameriky (nebo tak nejak :)) nam neprselo. Proste parada.

Doma sme se zastavili jen na chvilku a udelali krasnej okruh jizni Britskou Kolumbii do Okanagan valey, kde maj dokonce kus pouste a vypada to tam jak v Mexiku :) Tam nam teda trochu prselo, takze sme se aspon vyhnuli nejvetsim horkum. Se spoustou slunicka je tam spousta vinic a sadu, bohuzel sme byli trochu brzo na vsechno to ovoce, ale vina moc dobroucky jsme ochutnali a uzili si to nadmiru. Pak uz prislo jen baleni louceni a ohromnej garage sale abychom se zbavili vseho harampadi ktery sme za ten rok po kontejnerech a garage salech nasbirali a poslali vsechno dal do obehu aby to mohlo slouzit jeste nekomu jinymu. To se povedlo na vybornou, temer vseho sme se zbavili a zbytek sme darovali do Whistlerskeho Re-use-it centra (neco jako salvation army) at to prodaj oni. Mamky sme zavezli na letiste, vystehovali se z domu a nas velkej vandr, cesta Na sever a na jih, moh pomalu zacit.

Petr "ajs" Kucka zelva
petrkucka@gmail.com